
Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
24. 02. 2026
Nové technologie v domácnostech hrají velkou roli v tom, jak komfortně se doma lidé cítí. Čas strávený domácími pracemi ale nesnižují. Přinášejí totiž nový typ práce a někdy i napětí do rodiny. Tzv. digital housekeeping posiluje nerovnosti v rozdělení rolí a vede k akumulaci moci v rukou jednoho správce, nejčastěji muže. Takové jsou závěry projektu SMARTUP, na kterém pracoval Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Chytré domácnosti bývají prezentovány jako místo, kde technologie převezme část domácích prací a zvýší komfort obyvatel. Mezinárodní tým vědců a vědkyň se zaměřil na genderovou dělbu práce v takovém prostředí – a také zkoumal, jestli tzv. digital housekeeping, neboli obstarávání chytrých technologií, lze považovat za další domácí práci (digitální údržbu domácnosti).
Vědecký tým uskutečnil 31 etnografických studií v chytrých domácnostech v Česku, v Polsku a v Německu. Do vzorku badatelé a badatelky zahrnuli single domácnosti, páry, včetně párů homosexuálních, i celé rodiny.
Výsledky ukázaly, že chytré technologie v domácnostech příliš nesnižují čas, který lidé tráví domácími pracemi. Místo toho mají spíše tendenci dělat další či jiné domácí práce nebo se starat o děti.
„Chytré technologie také nemění rozdělení práce v domácnosti, větší vliv má genderové uspořádání páru či rodiny. Pokud jsou genderové role nastaveny konzervativně, technologie ovládá spíše muž (a žena se spíše stará o děti a domácnost). Pokud jsou genderové role nastaveny více rovnoprávně, partneři také více sdílejí péči o domácí technologie,“ říká Nina Fárová ze Sociologického ústavu AV ČR.
Koníček, nebo starost
Chytré technologie podle vědců a vědkyň přinášejí nový typ domácí práce, který lze nazvat jako digitální údržbu domácnosti.
„Idea, že chytrá domácnost bezchybně funguje, je mylná. Technologie je třeba udržovat, opravovat, čas zabere i nastavování a optimalizace,“ vypočítává Nina Fárová. „Správci chytrých domácností – nejčastěji muži – o této činnosti ale mluvívají jako o koníčku.“
Muži obecně zaujímají k technologiím více zvídavý a kutilský přístup, který může ale někdy narušovat dynamiku domácnosti (například konflikty, když některé z chytrých zařízení nefunguje) nebo být určitým „útěkem“ od domácích povinností.
„To jsou situace, které často popisují spíše ženy – muž se jde věnovat svému koníčku, tedy technologiím, namísto toho, aby třeba pečoval o děti nebo domácnost. Muži ale naopak podobné situace rámují jako péči o domácnost a rodinu,“ říká Nina Fárová.
Vidíme zde tedy genderový rozdíl v tom, kdo v domácnostech dává technologiím jakou prioritu nebo důležitost – pro koho jsou zásadní a pro koho jsou spíše jen doplňkem.
Pohodlí, ale pro koho?
Zatímco starost o technologie v domácnosti mají většinou muži, ženy technologie v domácnostech také používají, ale spíše pasivně. Jedním z vysvětlení je tzv. gender digital gap.
„Ženy často nemají prostor a možnost sledovat nové digitální trendy, častěji také nemají technické nebo inženýrské vzdělání, proto v chytré domácnosti ustupují do pozadí, protože třeba neví, jak si technologie nastavit, aby jim pomáhaly, nebo je v domácnostech jednoduše nepotřebují.“ popisuje Nina Fárová.
Paradoxně jim pak chytré technologie můžou přinést více tradičních prací, protože muž, správce, je vytížen starostmi s chodem chytré domácnosti.
A to může hrát i roli v tom, jak komfortně se lidé v domácnosti cítí. Technologie, která může být pro jednoho zdrojem pohodlí a ukázkou péče o domácnost (ovládání chytrého termostatu nebo kamery v domácnosti), může druhému jeho komfort snižovat a být spíše prostředkem dohledu či kontroly. To má výraznou genderovou dimenzi, když muži spíše komfort čerpají, zatímco ženy popisují jeho nedostatek.
„Příklad termostatu – muž ho ovládá přes mobil, žena to neumí. O jakoukoli změnu pro svoji potřebu a pohodlí pak musí žádat muže,“ říká vědkyně.
Od komfortu ke kontrole
Z výzkumu SMARTUP vyplývá, že ženy jsou kritičtější k případným rizikům spojeným s technologiemi a jsou citlivější na praktiky spojené s dohledem nebo kontrolou (například sledování pomocí kamer v domácnosti).
Chytré technologie totiž nejen umožňují a zintenzivňují už existující formy domácího násilí, ale také přinášejí nové formy zneužívání.
„Může jít o sledování přes chytré hodinky, kontrolu on-line účtů, výhradní kontrolu chytré domácnosti – třeba opakované vypínání a zapínání světel nebo odstřihnutí od internetu, krádež identity a další,“ vypočítává Nina Fárová.
Takové násilí je ještě náročnější vysledovat. Vědci a vědkyně proto apelují, aby výrobci chytrých zařízení i vlády měli tato rizika na paměti a snažili se jim předcházet.
Rozšiřování odborných i popularizačních výstupů z výzkumu chytrých domácností bude dále pokračovat v programu Epicentra civilizace Strategie AV21.
Kontakt:
Nina Fárová
Sociologický ústav AV ČR
nina.farova@soc.cas.cz
Článek: https://link.springer.com/article/10.1007/s11609-025-00575-2#citeas
Fact sheety:
- Digital Care Gap at Home: https://zenodo.org/records/16979341
- The Hidden Labour of Digitalization at Home: https://zenodo.org/records/16978735
- Dealing with the Digital Care Gap: https://zenodo.org/records/16979525
- Smart Surveillance and Gender-based Violence: https://zenodo.org/records/16979823
Přečtěte si také
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
- Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny
- Nezaměstnanost překročila hranici 5 %, ukázala analytická studie IDEA při CERGE-EI
- Tvůrci InterSucha ukázali, jak zadržet více vody v povodí Dyje
- Hubnutí u rakoviny: Orgány reagují na nemoc koordinovaně
- Když se daří ochraně, přicházejí nové výzvy: paraziti ohrožují horské gorily
- Inteligentní biosenzory pomáhají včas odhalit zánět
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Ekonomický ústav AV ČR
- Knihovna AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.