Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
17. 07. 2025
Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu vývoj germánských společností, obývajících střední Evropu. Článek, který byl právě publikován v prestižním časopise PLOS ONE, kombinuje novým způsobem data získaná archeologickým výzkumem s poznatky o klimatu ve starověku.
Politika, společnost, klima – vzájemně provázané fenomény, které přispívají k pozitivním změnám, ale jsou i příčinou rozsáhlých krizí. Zejména ke konci 3. století našeho letopočtu právě výrazné ochlazení a epizody sucha nutily germánské kmeny přizpůsobit se nové situaci.
Výzkumné týmy pod vedením archeologa Marka Vlacha a bioklimatologa Miroslava Trnky zkombinovaly robustní archeologická data s vysoce detailními paleoklimatickými rekonstrukcemi.
„Pomocí pravděpodobnostního modelování vývoje germánských komunit jsme sledovali, jak se osídlení měnilo podle dlouhodobých změn v kvalitě klimatu, a také v důsledku historických konfliktů, jako byly markomanské války,“ říká hlavní autor článku Marek Vlach.
Ruku v ruce s vývojem klimatu
Germánské kmeny obývaly během prvních čtyř století našeho letopočtu rozsáhlá území Evropy včetně dnešní Moravy, Rakouska a Slovenska. Nejvyšší nárůst osídlení se obecně odehrál v době převážně příznivých klimatických podmínek tzv. římského klimatického optima během 1. a 2. století.
Studie uvádí, že první výrazný pokles germánského osídlení je patrný během druhé poloviny
2. století. V té době zároveň panovaly příznivé klimatické podmínky, a proto lze tento jev spojovat s dopady rozsáhlého římsko-barbarského konfliktu – markomanskými válkami.
V průběhu následujícího, 3. století se osídlení překrývá s obecně příznivými klimatickými podmínkami a houstne. Později přišel další výkyv – hlavním důvodem tentokrát nebyly války, ale výrazně nepříznivý vývoj klimatu od konce 3. století. Pro většinu germánských sídlišť, která v té době zanikla, se podstatně zhoršily podmínky pro zemědělství. Na přelomu 4. a 5. století už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se vylidnily.
„Spolupráce archeologie a environmentálních věd je klíčová pro pochopení dlouhodobých vztahů mezi člověkem a přírodou,“ uvádí Miroslav Trnka. „Naše práce ukazuje, že i předindustriální společnosti reagovaly na klimatické výzvy způsobem, který lze dnes vědecky zkoumat. Současně naznačují, že výrazný posun agroklimatických podmínek nepříznivým směrem zásadně ovlivňoval prosperitu sídel.“
Tento výzkum představuje významný pokrok ve studiu klimatické odolnosti předindustriálních populací doby římské a přináší cenné poznatky i pro současné globální výzvy. Článek bude veřejně dostupný v režimu Open Access v časopise PLOS ONE.
Odkaz na publikaci:
Vlach M., Komoróczy B., Torbenson M. C. A., Esper J., Brázdil R., Büntgen U., Semerádová D., Urban O., Balek J., Kolář J., Rybníček M., Trnka M. (2025) Climate variability and Germanic settlement dynamics in the Middle Danube region during the Roman Period (1st–4th Century CE). PLoS One 20(7): e0325139.
https://doi.org/10.1371/journal.pone.0325139
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR
trnka.m@czechglobe.cz
Mgr. Marek Vlach, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Brno
vlach@arub.cz
Přečtěte si také
- Prašnost v Evropě roste, potvrzuje studie v časopisu Nature
- Vědci chtějí zastavit vymírání dvou drobných rybek
- Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu
- Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám
- Vědci budou mapovat bentické sinice na březích Lipna
- Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025: pád relativních platů se zastavil
- Vědci zahajují rozsáhlé mapování ryb v Krušných horách
- Nová outdoorová hra představuje český výzkum antivirotik
- Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
- Čeští a jihoafričtí archeologové pátrají po stopách perzekuce afrických Němců
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.