Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
01. 04. 2026
Tradiční novoroční představení Akademie věd ČR se přesunulo do březnového termínu, místem jeho konání ale zůstala pražská Státní opera. Předseda instituce Radomír Pánek přivítal 31. března 2026 významné hosty z vědecké, politické, diplomatické a kulturní sféry. Ve spolupráci s Národním divadlem pro ně Akademie věd ČR připravila operu Tosca od Giacoma Pucciniho.
„Akademie věd se dlouhodobě snaží být nejen špičkovou výzkumnou institucí, ale také otevřeným a odpovědným aktérem ve společnosti,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a dodal, že proto považuje za přirozené, aby fungovala jako součást širší kulturní scény a vytvářela prostor k setkávání – a to nejen mezi vědci, ale i s jejími partnery a veřejností.
Ředitel Národního divadla Jan Burian dále upozornil, že budovy Národního divadla se nacházejí poblíž vzdělávacích institucí – Akademie věd, Univerzity Karlovy a Národního muzea. „Poselství našich předků je tedy jasné: sepětí vědy, vzdělání a kultury chápali jako cestu, která může svět nejen rozvíjet, ale v kritických chvílích i zachránit,“ zdůraznil.
Představení uvedli ředitel Národního divadla Jan Burian a předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek (zleva)
Pucciniho Tosca měla premiéru roku 1900 a v současnosti je jednou z nejčastěji uváděných oper. Přináší tragický příběh lásky zpěvačky Tosky a malíře Cavaradossiho a zvůle šéfa policie Scarpii. Libreto napsali Luigi Illica a Giuseppe Giacosa podle francouzské divadelní hry La Tosca od Victoriena Sardoua.
Inscenace Státní opery v režii Martina Otavy využívá výpravu Josefa Svobody z roku 1947. Hlavní role na představení ztvárnili Petra Alvarez Šimková, Peter Berger a Daniel Čapkovič, orchestr dirigoval Hilary Griffiths.
Generálním partnerem představení byla společnost IOCB Tech, která se jako součást Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR zaměřuje na hledání komerčně zajímavých badatelských projektů na tomto pracovišti. Dalšími partnery představení byly Nemocnice Agel Třinec-Podlesí, Galerie Kodl a firma Zeiss. Poděkování patří také sponzorům Akant Art, Celtes a JFH + inženýring.
Více fotografií najdete na Zoneramě AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová a Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Jaké jsou výzvy projektového řízení? Společný postup nabízí platforma JAKNAJAK
- Věda fotogenická zve do akce, startuje soutěž pro zaměstnance Akademie věd
- Ve Strategii AV21 posuneme znalosti o infekčních nemocech, říká Iva Pichová
- Badmintonový „AKAturnaj“ přilákal v Praze stovku hráčů z Akademie věd
- Akademický sněm: 13 priorit podpoří základní výzkum i výsledky pro praxi
- AV ČR posiluje v Strategii AV21 uplatnění výsledků, spustila nové programy
- Akademie věd podpoří rozvoj slibných výzkumů v sedmém kole programu PRAK
- Brněnská věda na kurtu: badmintonový turnaj rozehrál novou tradici
- Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.