
Zemřel Pavel Jungwirth, významný fyzikální chemik a osobnost české vědy
27. 07. 2026
Ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zahynul Pavel Jungwirth, výrazná osobnost světové chemie, mezinárodně uznávaný vědec, vynikající pedagog a popularizátor vědy. Dlouholetý pracovník Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a bývalý předseda Učené společnosti ČR odešel ve věku 60 let.
Pavel Jungwirth se narodil 20. května 1966 v Praze v rodině známého fyzika Karla Jungwirtha. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, doktorské studium absolvoval v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR pod vedením Rudolfa Zahradníka, který ho řadil ke svým nejlepším žákům. Po získání doktorátu působil na řadě prestižních zahraničních pracovišť, například na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, Kalifornské univerzitě v Irvine nebo na Tamperské univerzitě.
Změnil pohled na molekulární svět
Ve svém výzkumném týmu v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se Pavel Jungwirth věnoval studiu chování iontů, molekul vody a biomolekul v kapalném prostředí. Přestože šlo o otázky základního výzkumu, odpovědi na ně mají zásadní přesah do biologie, medicíny, chemického průmyslu i vývoje nových léčiv.
Se svým týmem využíval pokročilé molekulové simulace na superpočítačích, které umožňují sledovat děje na úrovni jednotlivých atomů. Výsledky jeho práce se týkaly tak různorodých jevů, jako jsou vznik světelného smogu nad velkoměsty, mechanismus fungování lidského sluchu nebo způsob, jakým malé molekuly procházejí biologickými membránami.

Pavel Jungwirth dlouhodobě působil na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Často si kladl zdánlivě jednoduché či banální otázky – proč vybuchuje sodík při kontaktu s vodou, proč je těžká voda sladká nebo co se děje při přechodu látky do kovového stavu. Odpovědi na ně vedly k hlubokému pochopení klíčových fyzikálně-chemických pochodů v přírodě a v roce 2021 vyústily mimo jiné v unikátní přípravu tzv. „kovové vody“.
Mimořádný pedagog i bojovník proti dezinformacím
Pavel Jungwirth byl autorem stovek vědeckých publikací a držitelem mnoha domácích i mezinárodních ocenění, mezi něž patří Cena Royal Society of Chemistry, Humboldtova cena nebo Cena Nadace Neuron. V letošním roce byl zvolen zahraničním členem Mohučské Akademie věd a umění a v letech 2020 až 2022 předsedal Učené společnosti ČR.
Vedle vědecké práce byl také mimořádně oblíbeným učitelem, mentorem a aktivním popularizátorem vědy. Pravidelně vystupoval v médiích, kde poukazoval na význam vědeckého poznání pro rozhodování společnosti a důrazně, přitom však s nadhledem a vtipem, vystupoval proti pseudovědě a dezinformacím.
„S Pavlem Jungwirthem ztrácí česká věda nejtalentovanějšího chemika své generace, výjimečného vědce, učitele a inspirátora, jeho rodina ztrácí skvělého otce a dědečka a my všichni nenahraditelného přítele a kolegu,“ uvedl ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.
Připomeňte si: S Pavlem Jungwirthem jsme natočili podcast, rozhovor s ním vyšel také v časopise A / Magazín.
Text: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy ÚOCHB AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie na Colours of Ostrava ukázala, že věda patří do veřejného prostoru
- Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.