Zahlavi

Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou

07. 09. 2026

Budoucnost programu Horizont Evropa a podoba Evropského výzkumného prostoru patřily mezi témata setkání vedoucích představitelů Akademie věd ČR a zástupců Evropské komise. Řeč byla také o výhledech evropské vědy ve světle globální konkurence a unijní strategii v oblasti jaderné fúze. Jednání se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve čtvrtek 3. září 2026.

„S paní komisařkou jsme se shodli, že bez špičkové vědy a výzkumu si Evropa svou globální konkurenceschopnost neudrží. Hovořili jsme proto nejen o významu a odpovídajícím financování programu Horizont, ale také o tom, jak lépe převádět evropskou vědeckou excelenci do technologií, inovací a společenského dopadu,“ řekl po jednání předseda AV ČR Radomír Pánek. „Diskutovali jsme rovněž o konkrétních možnostech, jak k tomuto cíli může aktivně přispět Akademie věd České republiky,“ dodal.

Za Akademii věd ČR se schůzky zúčastnili také místopředseda Ondřej Beránek, člen Akademické rady Petr Baldrian, ředitelka odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře AV ČR Julie Smilnická a zástupci kabinetu komisařky pro začínající podniky, výzkum a inovace.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce