
Pozor! Pohov! Výstava o vojně ukazuje, jak se sloužilo vlasti
09. 09. 2026
Dril, přísný režim, šikana, ale i kamarádství a pouta na celý život. Nová expozice Služba vlasti: Každodennost povinné vojenské služby v českých zemích (1868–2004) přináší svědectví o tom, co branci zažívali denně mezi budíčkem a večerkou i jak se základní služba proměňovala v čase. Návštěvníky pomyslně provází čtyřiadvacítka vojáků v nadživotní velikosti. Výstavu v Galerii Věda a umění, jejíž vernisáž se uskutečnila 8. září 2026, připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Zhlédnout ji můžete do 18. listopadu 2026, vstup je zdarma.
„Výstava pokrývá 136 let povinné vojenské služby. Za tu dobu se na našem území vystřídalo několik státních útvarů a také několik protikladných politických režimů. Vojna – jako jedna z mála institucí – zůstala,“ uvedl při slavnostním zahájení místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Nejvíc ho dle jeho slov na samotné koncepci zaujalo, že není přehlídkou uniforem, předpisů ani zbraní. Tedy toho, co pravděpodobně každého napadne jako první, když se řekne „vojna“ nebo „armáda“.
Autoři se záměrně nevěnují válečným bitvám, ale období míru, každodennosti. Kladou si otázku, co povinná vojna pro miliony odvedenců, kteří jí prošli, skutečně znamenala: jak vypadaly vojenský výcvik a stravování, jak vznikaly kamarádství i šikana, jak vojáci udržovali kontakt s domovem nebo čím si krátili volný čas. Právě v této každodennosti se po desetiletí formoval vztah jednotlivce ke státu, armádě i k sobě samému.

Hosty na vernisáži přivítal místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Následně hovořila také ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová (v první řadě).
„Pro většinu mužů představovala vojna pomyslný přechodový rituál dospělosti – odloučení od domova a vstup do uzavřeného světa s vlastními pravidly, jazykem i denním režimem,“ říká kurátor výstavy Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Vojáci v nadživotní velikosti
Expozice je rozdělena do čtyř historických období – od zavedení všeobecné branné povinnosti v habsburské monarchii roku 1868 až po její zrušení v České republice na konci roku 2004: 1868–1918 (habsburská monarchie), 1918–1948 (první a třetí republika), 1948–1989 (státní socialismus) a 1989–2004 (transformace a profesionalizace armády).
Každé z nich představuje šest panelů (vojáků) věnovaných různým aspektům vojenské každodennosti. Návštěvníci tak můžou porovnat, co se na vojně v čase měnilo – a co navzdory všem dějinným zlomům zůstávalo až pozoruhodně stejné.

Kurátor výstavy Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR
Návštěvníkům jsou k dispozici rovněž doprovodné zvukové a obrazové záznamy, mapy a infografiky. Vystavené dokumenty, fotografie a trojrozměrné předměty pocházejí ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha, Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Českého rozhlasu, České televize a České tiskové kanceláře. Expozice je výstupem projektu, který finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR v programu NAKI III.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Marcela Buchtová: Akademie věd a vysoké školy nejsou konkurenty, ale partnery
- Klíčem k tajemství obrazu může být i nepatrný detail, říká Julie Jančárková
- Brněnský festival přesvědčil návštěvníky, že věda umí být okouzlující
- Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou
- Odstartoval Festival vědy a techniky v Brně. AV ČR se představí na 14 stáncích
- Tři mladé badatelské talenty z Akademie věd získaly prestižní ERC granty
- Akademie budoucnosti se naplno rozjíždí, programy podpoří první vědce a vědkyně
- Ombudsmanka AV ČR Dana Plavcová: Jsem ráda, když se věci změní k lepšímu
- Vojtěch Kyncl: Dějiny jednoho města dokážou vyprávět příběh celé společnosti
- Vzduch pod lupou: co dýchají děti s respiračními nemocemi v Ostrově u Macochy?
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















