Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
23. 06. 2026
Na Akademickém multižánrovém hudebním festivalu A-Fest se už od roku 2015 ukazuje, že na pořekadle o hudebním nadání, které Čechům koluje v krvi, něco bude. Letošní ročník hostil 20. června 2026 jako už tradičně pražský Archeologický ústav AV ČR.
Vědci, vědkyně i další zaměstnanci Akademie věd ČR se návštěvníkům představili v netradičních rolích. Podpořit je přišli kolegové a rodinní příslušníci i kolemjdoucí, které přilákaly tóny linoucí se ze zahrady kousek od stanice metra Malostranská.
Celkem osmnáct hudebních uskupení ovládlo dvě scény – venkovní podium a komornější vnitřní prostor knihovny. Návštěvníci si tak mohli vychutnat pestrou mozaiku žánrů.
A-Fest si užili velcí i malí fanoušci hudby.
„Myšlenka A-Festu vznikla jako spontánní nápad při projednávání akcí souvisejících s oslavami 125. výročí založení Akademie věd,“ vzpomíná iniciátor festivalu Josef Lazar z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a zároveň člen kapely Lodníci na první ročník (více také v AB / Akademický bulletin). „Zároveň se festival pokouší o reminiscenci původního ducha Akademie věd, jež v prvopočátcích zahrnovala nejen vědu, ale také umění. Vždyť jedním z prvních předsedů Akademie věd byl hudební skladatel,“ dodává.
Na tradici pražského A-Festu navázal brněnský B-Fest. Hudební potenciál moravských pracovišť Akademie věd ČR se zde odhaluje v různorodých žánrech. Letos se uskuteční 22. října.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jaroslav Tománek, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
- Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.