
Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
01. 04. 2026
Tradiční novoroční představení Akademie věd ČR se přesunulo do březnového termínu, místem jeho konání ale zůstala pražská Státní opera. Předseda instituce Radomír Pánek přivítal 31. března 2026 významné hosty z vědecké, politické, diplomatické a kulturní sféry. Ve spolupráci s Národním divadlem pro ně Akademie věd ČR připravila operu Tosca od Giacoma Pucciniho.
„Akademie věd se dlouhodobě snaží být nejen špičkovou výzkumnou institucí, ale také otevřeným a odpovědným aktérem ve společnosti,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a dodal, že proto považuje za přirozené, aby fungovala jako součást širší kulturní scény a vytvářela prostor k setkávání – a to nejen mezi vědci, ale i s jejími partnery a veřejností.
Ředitel Národního divadla Jan Burian dále upozornil, že budovy Národního divadla se nacházejí poblíž vzdělávacích institucí – Akademie věd, Univerzity Karlovy a Národního muzea. „Poselství našich předků je tedy jasné: sepětí vědy, vzdělání a kultury chápali jako cestu, která může svět nejen rozvíjet, ale v kritických chvílích i zachránit,“ zdůraznil.

Představení uvedli ředitel Národního divadla Jan Burian a předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek (zleva)
Pucciniho Tosca měla premiéru roku 1900 a v současnosti je jednou z nejčastěji uváděných oper. Přináší tragický příběh lásky zpěvačky Tosky a malíře Cavaradossiho a zvůle šéfa policie Scarpii. Libreto napsali Luigi Illica a Giuseppe Giacosa podle francouzské divadelní hry La Tosca od Victoriena Sardoua.
Inscenace Státní opery v režii Martina Otavy využívá výpravu Josefa Svobody z roku 1947. Hlavní role na představení ztvárnili Petra Alvarez Šimková, Peter Berger a Daniel Čapkovič, orchestr dirigoval Hilary Griffiths.
Generálním partnerem představení byla společnost IOCB Tech, která se jako součást Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR zaměřuje na hledání komerčně zajímavých badatelských projektů na tomto pracovišti. Dalšími partnery představení byly Nemocnice Agel Třinec-Podlesí, Galerie Kodl a firma Zeiss. Poděkování patří také sponzorům Akant Art, Celtes a JFH + inženýring.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová a Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
- Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
- AV ČR nesouhlasí s návrhem zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami
- Krize biodiverzity je fakt, už ale víme, co máme dělat, říká Radim Hédl
- Značka Academia slaví 60 let. Neduhy šedesátníka ale netrpí, říká Jiří Padevět
- Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce
- Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















