
Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce
12. 03. 2026
Na výzkumy talentů i jejich pedagogů v technických a přírodovědných oborech každoročně upozorňují Ceny Wernera von Siemense. Ani v letošním, 28. ročníku mezi laureáty nechybějí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR. Mimořádný úspěch zaznamenala Adéla Šimková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, která ovládla kategorii nejlepší disertace a zároveň získala ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce.
„Žijeme v době, kdy dochází k nastavování a vytyčování hranic: geografických, hodnotových i morálních. V tomto kontextu roste důležitost vědy, která hranice nezná. Věda a výzkum naopak spojují – jejich jednoznačnost, fakty podložené výsledky a univerzálnost hranice přesahují,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika. A jak dodává, letošní práce jsou toho skvělým důkazem: od průlomových materiálů pro jadernou fúzi až po inteligentní spolupráci mezi roboty a lidmi nebo nové metody boje s rakovinou. „Jde o témata, která formují naši budoucnost.“

Adéla Šimková a Jan Konvalinka
Vítěznou disertační práci napsala Adéla Šimková pod vedením ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky a obhájila ji na Univerzitě Karlově. Vědkyně během doktorského studia vyvinula novou látku, s jejíž pomocí lze přesně lokalizovat nádory a později do nich adresně doručovat léčiva bez toho, aby byla léčbou zasažena i okolní zdravá tkáň. Více o jejích výzkumech se dočtete v rozhovoru, který vznikl pro časopis A / Easy.
Jan Konvalinka vedl i disertaci Robina Kryštůfka, která obsadila třetí místo v kategorii disertací. Autor ji obhájil rovněž na Univerzitě Karlově. Robin Kryštůfek navrhl a současně i sestavil automatický přístroj s názvem SPENSER, který slouží k rychlé a úsporné výrobě peptidů. Přístroj se používá v laboratorní praxi a jeho design umožňuje další úpravy pro specifické potřeby či jiné typy chemických syntéz. Robin Kryštůfek také působí ve výzkumné skupině Jana Konvalinky v Akademii věd ČR.
Diplomované naděje
Druhé a třetí místo v kategorii nejlepších diplomových prací obdrželi studenti, jejichž vedoucí působí v Akademii věd ČR. Stříbrnou pozici získala Karolína Mrzílková s vedoucí Lenkou Žákovou z Univerzity Karlovy a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Třetí místo obsadil Jakub Bulička, jehož vedoucím byl Libor Juha z Českého vysokého učení technického v Praze a Fyzikálního ústavu AV ČR.
Přehled všech oceněných najdete na webu Siemens Česká republika.
Odborné poroty letos vybíraly z 662 přihlášek. Mezi 22 oceněných byl rozdělen jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily ženy 39 %, přičemž mezi laureáty letos zastupují rekordních 36 %. Nejvíce ocenění, celkem osm, putovalo na Univerzitu Karlovu, následovanou Akademií věd ČR. Od vzniku soutěže bylo mezi talenty rozděleno již 18,5 milionu korun.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Siemens Česká republika
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Siemens Česká republika
Přečtěte si také
- AV ČR udělila medaile osobnostem, které významně přispěly k rozvoji oborů
- Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic
- Ve Strategii AV21 posuneme znalosti o infekčních nemocech, říká Iva Pichová
- Živa ocenila rostlinného fyziologa Jiřího Šantrůčka a nejlepší články roku 2025
- Akademický sněm: 13 priorit podpoří základní výzkum i výsledky pro praxi
- AV ČR posiluje v Strategii AV21 uplatnění výsledků, spustila nové programy
- Akademie věd podpoří rozvoj slibných výzkumů v sedmém kole programu PRAK
- Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
- Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
