Zahlavi

Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic

28. 04. 2026

Spolehliví kolegové na odborných i nevědeckých pozicích pomáhají vytvářet stabilní zázemí na pracovištích. Jsou tak jedním z pilířů špičkového výzkumu. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl jejich zásluhy 27. dubna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze předáním děkovných listů.

Děkovné listy jsou určeny zvláště zasloužilým odborným, organizačním, administrativním a technickým pracovníkům, kteří svou činností zásadně přispívají k chodu pracovišť i celé Akademie věd. Instituce je uděluje už od roku 2007 a upozorňuje tak na jejich práci, která je pro chod ústavů nepostradatelná.

„Vysoký počet letošních nominovaných ukazuje, jak hluboce si jejich práce cení kolegové i ředitelé ústavů,“ zdůraznil Radomír Pánek. „Je zkrátka důležité vědět, že se máme o koho opřít a že vše funguje, jak má. Nic z toho nebereme jako samozřejmost.“ Podle něj to dokládá i fakt, že se předávání letos kvůli vysokému počtu oceněných koná ve dvou samostatných ceremoniálech.

Na prvním z nich byli mezi laureáty zástupci všech tří vědních oblastí i Střediska společných činností AV ČR a Kanceláře Akademie věd ČR. Děkovné listy jim předal Radomír Pánek společně s místopředsedy instituce.

Laureáti děkovných listů (27. dubna 2026):

Irena Smolíková – Astronomický ústav

Kateřina Soldánová – Astronomický ústav

Blanka Čemusová – Ústav fotoniky a elektroniky

Petr Zacharov – Ústav fyziky atmosféry

Jan Šarlej – Ústav přístrojové techniky

Bedřich Švácha – Ústav státu a práva

Iveta Klašková – Biofyzikální ústav

Lucie Trajhanová – Fyziologický ústav

Daniela Šálková – Fyziologický ústav

Jana Pospíšilová – Ústav experimentální botaniky

Josef Bartoněk – Ústav experimentální botaniky

Jitka Prokopová – Ústav výzkumu globální změny

Jaroslava Šupolíková – Ústav živočišné fyziologie a genetiky

Lenka Katolická – Archeologický ústav, Brno

Ivana Herglová – Archeologický ústav, Praha

Jana Pánková – Ústav dějin umění

Hana Filiačová – Kancelář Akademie věd ČR

Dagmar Zouharová – Středisko společných činností

Jana Šrotová – Středisko společných činností

Jiří Padevět – Středisko společných činností

Václav Beránek – Biofyzikální ústav

Libuše Kombercová – Archeologický ústav, Praha

Kristina Rexová – Historický ústav

Miroslav Vopička – Ústav termomechaniky

Více informací o děkovných listech naleznete zde.

Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

untitled-3194

untitled-3194

untitled-3223

untitled-3223

untitled-3244

untitled-3244

untitled-3267

untitled-3267

untitled-3285

untitled-3285

untitled-3300

untitled-3300

untitled-3315

untitled-3315

untitled-3334

untitled-3334

untitled-3350

untitled-3350

untitled-3369

untitled-3369

untitled-3385

untitled-3385

untitled-3399

untitled-3399

untitled-3414

untitled-3414

untitled-3426

untitled-3426

untitled-3440

untitled-3440

untitled-3457

untitled-3457

untitled-3471

untitled-3471

untitled-3488

untitled-3488

untitled-3503

untitled-3503

untitled-3518

untitled-3518

untitled-3534

untitled-3551

untitled-3573

untitled-3579

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce