Zahlavi

Neblahé dědictví zrušení superhrubé mzdy

16. 04. 2026

Výrazné snížení daní v důsledku způsobu zrušení superhrubé mzdy a souvisejících daňových změn z let 2021–2022 má podle nové studie think-tanku IDEA při CERGE-EI dlouhodobě výrazné dopady na veřejné finance České republiky. Důsledkem jsou každoroční výpadky příjmů státního rozpočtu zhruba ve výši 1,3 % HDP. Spolu s úroky to v roce 2026 představuje výpadek 122 miliard korun. Bez odpovídajícího snížení jiných výdajů to vede ke snižování intenzity výdajů na školství a vědu a ohrožuje plnění mezinárodních závazků růstu obranných výdajů.

Superhrubá mzda byla specifický koncept danění, kdy se daň z příjmů počítala z hrubé mzdy navýšené o povinné platby sociálního pojištění odváděné zaměstnavateli. Tento systém byl od 1. ledna 2021 zrušen, čímž došlo k výraznému snížení daně z příjmů fyzických osob, kromě osob z nízkými výdělky. Současně došlo ke zvýšení základní slevy na poplatníka. Deklarovaným cílem bylo zvýšení čistých příjmů rodin v druhém roce pandemie covid-19. Ačkoliv bylo snížení daní při schvalování deklarováno jako dočasné, změny zůstaly v platnosti až do současnosti.

Tehdejší daňové změny vedly k výraznému snížení výběru daní. Nová analýza IDEA ukazuje, že tyto změny zvyšují každoroční schodky státního rozpočtu zhruba o 1,3 % HDP. Bez těchto změn by schodek plánovaný pro rok 2026 nebyl 3,5 % HDP, ale přibližně pouze 2,0 %, tedy blízko dlouhodobého průměru před pandemií.

V absolutních částkách výpadek daňových příjmů narostl z 80 mld. Kč v roce 2021 na 117 mld. Kč v roce 2026. Každoroční daňové výpadky navíc generují dodatečné splátky souvisejících úroků za výpůjčky pokrývající postupně se kumulující příjmové výpadky. Celkový výpadek rozpočtových příjmů v důsledku daňových změn z let 2021 a 2022 tak v roce 2026 představuje už zhruba 122 mld. Kč.

Významné snížení daňových příjmů státního rozpočtu omezuje možnosti financování například v oblastech školství a vědy a limituje naplňování mezinárodních závazků v oblasti výdajů na obranu. Současné nastavení tak snižuje potenciál dlouhodobého ekonomického růstu země i schopnost státu reagovat na případné další výzvy a krize.

„Částka odpovídající 122 mld. Kč výpadku příjmů v roce 2026 by umožnila téměř čtyřnásobné navýšení výdajů na vědu a výzkum. Pouhá čtvrtina výpadku by stačila na zvýšení relativních platů učitelů na dlouho planě slibovaných 130 % průměrné mzdy v ekonomice. Česku by umožnila naplnit mezinárodní závazek obraných výdajů na úrovni 3,5 %”, přibližuje rozsah výpadku spoluautor studie Daniel Münich.

Každoročně kumulované výpadky příjmů státního rozpočtu přispívají k růstu míry zadlužení. Podíl státního dluhu na HDP tak během několika let vzrostl z 35 % v roce 2020 na 45 % v roce 2026, tedy téměř o čtvrtinu. Bez výpadků daňových příjmů by přitom zůstal stabilně pod 39 % HDP. Za nezměněných podmínek budou daňové výpadky míru zadlužení Česka dále poměrně rychle zvyšovat.

Celý text studie ke stažení zde.

Kontakt:

Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz, +420 224 005 175

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce