Akademický sněm schválil programové priority Akademické rady do roku 2029

Promyšlená kombinace cílených legislativních a organizačních změn, která umožní ještě důsledněji a efektivněji naplňovat veřejné poslání Akademie věd v dalších letech. To je cílem programových priorit Akademické rady AV ČR, které dnes přijal Akademický sněm na 67. zasedání v Národním domě na pražských Vinohradech. Některé z chystaných novinek, jako zřízení akciové společnosti nebo platforma Science for Policy pro tvorbu veřejných politik, již fungují.

Akademie věd ČR, hlavní veřejná neuniverzitní výzkumná instituce v ČR, zaměstnává zhruba
7 000 vědců a vědkyň na 54 výzkumných institucích. K prioritám Akademické rady, jejího výkonného orgánu, bude patřit legislativní rámec, efektivní správa, hospodaření a ekonomika a spolu s tím systematické posilování kvality výzkumu. Mimo jiné v podobě nového komplexního programu Akademie budoucnosti, který podpoří excelentní vědu, získávání špičkových vědců a vědkyň ze zahraničí, stáže vědeckých pracovníků a pracovnic v zahraničí, jejich návrat z rodičovské dovolené i sdílení know-how.

„Za zásadní pokládám i výrazné zvýšení účasti Akademie věd v grantových soutěžích Evropské výzkumné rady, ERC, protože úspěch v těchto grantech katapultuje vědce i jejich hostitelské instituce do absolutní evropské špičky. Žadatelům proto pomůžeme ve speciálním tzv. ERC inkubátoru,“ zdůrazňuje předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

V popředí i bezpečnost výzkumu, udržitelnost a transfer

Zvláštní důraz kladou programové priority i na bezpečnost výzkumu a kroky posilující kybernetickou bezpečnost a zvýšení odolnosti Akademie věd vůči nelegitimnímu ovlivňování. V plánu jsou také konkrétní opatření pro rozvoj IT infrastruktury nebo zavádění principů udržitelnosti do každodenního provozu největší vědecké instituce v ČR. Stěžejním bodem je i spolupráce s vysokými školami a rozvoj doktorského vzdělávání.

Řada kroků programových priorit se již naplňuje. Na konci února oznámila Akademie věd vznik akciové společnosti CASI pro přenos laboratorních výsledků k praktické aplikaci, a to prostřednictvím nastavení jednotných postupů pro vznik a správu spin-offů a start-upů v Akademii věd.

„Tím se systematicky propojí věda s byznysem, protože doposud to bylo spojení spíše nahodilé a bez jednotného rámce,“ upozorňuje Radomír Pánek. Akciová společnost CASI podle něj umožní financování pokročilejších fází vývoje technologií, které přesahují možnosti rozpočtu Akademie věd, a profesionální management zakládaných spin-off společností. „Jsem přesvědčen, že to v konečném důsledku přispěje ke zvýšení inovační výkonnosti české ekonomiky,“ dodává předseda Akademie věd. 

Prioritou, kterou Akademie věd systematicky podporuje, je také příprava doporučení pro státní správu a zákonodárce. Platforma Science for Policy nabízí vědecky podložená stanoviska, mimo jiné k bezpečnostním rizikům pravoslavné církve v ČR, nakládání s odpadem nebo komunikaci s cizinci na úřadech práce. „Chceme zkvalitnit tvorbu veřejných politik, které lépe reagují na aktuální společenské výzvy a specifické potřeby České republiky,“ zdůrazňuje Radomír Pánek.

Dlouhodobě podfinancovaná věda

Český systém výzkumu, vývoje a inovací však trpí podle předsedy Akademie věd výrazným a dlouhodobým podfinancováním. „Aktuální data jednoznačně vyvracejí představu, že na vědu je peněz dost a problém spočívá pouze v jejich distribuci,“ tvrdí Radomír Pánek. Podle údajů Eurostatu a OECD je podíl celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace v ČR dlouhodobě dokonce pod průměrem Evropské unie. Klesá i podíl státních výdajů na výzkum, vývoj a inovace.

„Podíl HDP na vědu klesl v loňském roce na 0,5 %, podle oficiálního výhledu nově schváleného rozpočtu má klesnout až na 0,42 % HDP v roce 2028, což je méně než poloviční hodnota oproti situaci ve vyspělých západních zemích. Naší společnou ambicí musí být razantní zlepšení těchto parametrů, jen tak se Česká republika dokáže přiblížit zemím vědecky a technologicky rozvinutým,“ varuje předseda Akademie věd.

TZ ke stažení zde

Přečtěte si také

• Na poli v Olomouci se bude testovat geneticky upravený ječmen
• Stará data, nové analýzy: vědci vyřešili 45 let starou záhadu blesků na Saturnu
• Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
• Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
• Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
• Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
• Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření 
• Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
• Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
• Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky