Zahlavi

Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd

03. 11. 2025

Dohromady 18 pětiletých projektů, které uspěly v soutěži Junior Star, podpoří od příštího roku Grantová agentura ČR částkou 425 milionů korun. Z podpořených řešitelů a řešitelek působí sedm na pracovištích Akademie věd ČR. Granty mimo jiné otevírají českou vědu novým výzkumným tématům a pomáhají vědeckým nadějím k samostatné kariéře.

„Začínající vědkyně a vědci jsou klíčoví pro rozvoj vědy. Nejen, že na nich stojí budoucnost výzkumu, ale jsou to často právě oni, kdo přichází s neotřelými, novými myšlenkami,“ říká předseda Grantové agentury ČR Milan Jirsa. Dodává, že granty Junior Star pomáhají do Česka přivádět i perspektivní vědce ze zahraničí.

Soutěž je určena excelentním začínajícím vědkyním a vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají zahraniční zkušenosti. Díky pětiletému projektu s podporou až 25 milionů korun se můžou vědecky osamostatnit a případně založit i výzkumnou skupinu. Návrhy projektů Junior Star hodnotí výhradně zahraniční vědkyně a vědci, kteří garantují odbornost a objektivitu hodnocení.

„Granty Junior Star považuji za velmi prestižní ocenění. Mám proto velkou radost, že jsme v nich i letos byli úspěšní – sedm projektů totiž řeší vědci a vědkyně z našich pracovišť,“ zdůrazňuje předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

„Soutěž Junior Star hodnotí zahraniční panelisté. Proto může posloužit jako nástroj pro srovnání institucí, doplňuje Petr Baldrian z Akademické rady AV ČR a někdejší předseda Grantové agentury ČR.

Nadějná sedmička
Pět podpořených řešitelů a dvě řešitelky působí v Akademii věd ČR. Jsou to Adam Přenosil (Ústav informatiky), Aniruddha Mitra (Biotechnologický ústav), Martin Andrš (Ústav experimentální medicíny), Jakub Hajný (Ústav experimentální botaniky), Danny Haelewaters (Biologické centrum), Kristýna Bašná (Sociologický ústav) a Katarína Adameková (Archeologický ústav, Brno).

Kromě projektů z Akademie věd ČR se po třech podpořených projektech řeší na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě, dva na Vysoké škole chemicko-technologické a po jednom na Českém vysokém učení technickém v Praze, Vysokém učení technickém v Brně a Technické univerzitě v Liberci. Přehled všech podpořených projektů najdete na webu Grantové agentury ČR.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce