
Dnes začíná festival Týden mozku
09. 03. 2026
Desítky přednášek, debat a workshopů napříč Českou republikou nabídne 27. ročník festivalu Týden mozku, který se koná od 9. do 15. března 2026 v Praze a na dalších místech České republiky. Tradiční popularizační akce představí nejnovější poznatky o funkci mozku, nervové soustavy i jejich onemocnění a léčbě.
Jak spolu komunikují nervové buňky a co se děje, když se jejich „řeč“ naruší? Co je to neuroplasticita, dá se skutečně trénovat a může nám pomoci zotavit se po úrazu či mrtvici? A jakou roli hraje spánek v učení, paměti a „úklidu“ mozku? Odpovědi nabídne Týden mozku pořádaný Akademií věd České republiky.
„Mozek je nejsložitější orgán lidského těla a stále patří k nejméně probádaným. Nové poznatky o jeho regeneraci, plasticitě, vlivu cirkadiánních rytmů a propojení s imunitním systémem mohou zásadně pomoci v prevenci i léčbě nervových a psychických onemocnění,“ říká Josef Syka, který v České republice v devadesátých letech festival zakládal.
Vybrané přednášky i doprovodný program
Festival nabízí široké spektrum témat i formátů, od odborných přednášek přes besedy až po praktické ukázky. Hlavní program tvoří přednášky v budově Akademie věd ČR na Národní v Praze, jedna z nich se například týká genetiky Parkinsonovy choroby.
Akce se konají ve velkých městech po celé republice. V úterý v 16:00 se návštěvníci na interaktivním semináři v Brně dozvědí, jak umělá inteligence ovlivňuje mozek a mezilidskou komunikaci. Ve stejný den v 17:00 v Hradci Králové bude řeč o aktivním přístupu k diagnostice a léčbě epilepsie.
Zájemce jistě osloví i témata jako stres, genetika nebo moderní medicína. Například ve středu v 16:00 v Brně přiblíží přednáška Mozek a stres, jak naše mysl reaguje na zátěž a jak ji zvládat.
Chybět nebudou ani praktické ukázky a exkurze. V pátek ve 12:00 se v Brně otevřou dveře laboratoře zobrazovacích metod MAFIL, zatímco ve středu v 15:00 se v Ostravě uskuteční přednáška s praktickými ukázkami, jak může virtuální realita pomáhat při rehabilitaci po poškození mozku.
Program doplňují také interaktivní akce pro veřejnost. V sobotu 14. března od 10:00 ožije Praha programem „Mozek v akci“, zatímco Veletrh zdraví 13.–14. března v Olomouci nabídne možnost vyzkoušet si řadu aktivit zaměřených na zdraví mozku i celkové fungování lidského těla.
Součást celosvětové kampaně
Kompletní program festivalu Týden mozku AV ČR je dostupný na webových stránkách akce, přičemž vybrané přednášky budou návštěvníkům k dispozici také ze záznamu.
Festival je zároveň součástí celosvětové kampaně Brain Awareness Week, která od roku 1995 upozorňuje na významné pokroky v oblasti neurověd a jejich přínos pro společnost. Evropské aktivity této iniciativy koordinuje The European Dana Alliance for the Brain. Tradici festivalu v České republice založil v roce 1998 profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
Týden mozku společně pořádají Středisko společných činností AV ČR, Ústav experimentální medicíny AV ČR a Česká společnost pro neurovědy. Hlavním mediálním partnerem festivalu je Česká televize.
Kontakt:
Václav Jindřich
Divize vnějších vztahů AV ČR
jindrich@ssc.cas.cz
+420 777 039 234
Přečtěte si také
- Letos se příroda opět probouzí ve velmi časném termínu
- Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
- Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako rybníky v létě
- Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.