
Brněnská věda na kurtu: badmintonový turnaj rozehrál novou tradici
03. 04. 2026
První jarní sobotu 21. března 2026 oživilo v Brně sportovní klání vědců a vědkyň – nešermovalo se ovšem tabulkami a encyklopediemi, nýbrž badmintonovými raketami. Do haly Sprint vyrazili zaměstnanci a zaměstnankyně čtyř tamních pracovišť Akademie věd ČR, aby se utkali ve čtyřhodinovém maratonu o stupně vítězů.
Po vzoru pražských badmintonových turnajů z let 2024 a 2025 se v hale Sprint sešlo osm dvojic z brněnských pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu přístrojové techniky, Ústavu analytické chemie, Biofyzikálního ústavu a Psychologického ústavu.
Pohodová atmosféra i kvalitní sportovní výkony vládly badmintonovému turnaji v hale Sprint.
Košíčky začaly na kurtech svištět záhy po ránu a kvalitní tempo vydrželo hráčům a hráčkám po celé dopoledne. Systém každý s každým – v badmintonovém světě osvědčená klasika – zaručil, že žádný ze šestnácti účastníků nepřišel zkrátka. Tři kurty byly vytížené naplno, na přestávku nebyl čas – a na nudu teprve ne.
„Biofyzici, analytičtí chemici, přístrojoví technici, psychologové – každý se sice věnuje odlišné vědecké disciplíně, smečovat a lobovat na kurtu ale umějí všichni,“ říká Richard Tannenberg z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Věda v pohybu
Formát turnaje round-robin se osvědčil. Každá dvojice nastoupila do zápasů opakovaně, a tak ani méně zkušení hráči se neocitli v roli přihlížejících. „Turnaj každý s každým je fér – nepropadnete po prvním zápase a máte čas se rozehrát do dalších matchů,“ pochvaloval si jeden z účastníků v přestávce mezi dvěma sety. Někteří hráči dali do zápasů vše a výsledky byly mnohdy překvapivě vyrovnané.
Hala Sprint poskytla pro turnaj důstojné zázemí. Tři kurty v těsné blízkosti dávaly akci spád a umožnily i sledovat dění na sousedních kurtech – což se nezřídka stalo zdrojem povzbudivých komentářů a přátelského pošťuchávání.
A na bednách stáli
Nejvyšší příčku si po čtyřech hodinách poctivého badmintonového řemesla vybojoval manželský pár Pavel a Soňa Karáskovi z Ústavu analytické chemie a Biofyzikálního ústavu AV ČR. Mezioborové spojenectví se vyplatilo – chemie mezi hráči fungovala, a to v obou smyslech slova.

Vítězové turnaje Pavel a Soňa Karáskovi
Stříbrnou příčku obsadila dvojice Adam Čepil a Tadeáš Zbožínek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a bronzovou jejich kolegové Jan Hrabina a Jan Štěpán, kteří ukázali, že přesnost je jim vlastní při měření i při strefování se do košíčku.
Pohodová atmosféra jako vítěz turnaje
Výsledky jsou ve sportu sice důležité, v tomto případě ale zdaleka nebyly tím nejdůležitějším. Ohlasy účastníků mluvily jasně: turnaj se líbil. Čtyři hodiny stačily, aby se kolegové a kolegyně z různých ústavů, kteří se jinak setkávají na společných seminářích nebo akademických akcích, lépe poznali – tentokrát z té sportovní stránky. Sport prostě sbližuje a badminton zvlášť, protože k jeho hrání stačí raketa, košíček a ochota se zapotit.


Brněnská badmintonová setkání mají zjevně potenciál, aby se stala pravidelnou součástí akademického roku. Zájem hráčů byl evidentní, organizace zvládnutá a hala Sprint se jako hostitelské místo osvědčila. Snad tedy příští ročník přiláká ještě více dvojic – třeba i z dalších brněnských ústavů Akademie věd ČR.
Do té doby platí: rakety nezavěšujte, tréninku se nevyhýbejte. A pokud by to někdo příště také rád zkusil – přihlaste se včas.
Text: Richard Tannenberg, Ústav přístrojové techniky AV ČR, a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Richard Tannenberg a Milan Matějka, Ústav přístrojové techniky AV ČR
Přečtěte si také
- Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
- Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
- Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
- AV ČR nesouhlasí s návrhem zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami
- Krize biodiverzity je fakt, už ale víme, co máme dělat, říká Radim Hédl
- Značka Academia slaví 60 let. Neduhy šedesátníka ale netrpí, říká Jiří Padevět
- Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
