Zahlavi

Brněnská věda na kurtu: badmintonový turnaj rozehrál novou tradici

03. 04. 2026

První jarní sobotu 21. března 2026 oživilo v Brně sportovní klání vědců a vědkyň – nešermovalo se ovšem tabulkami a encyklopediemi, nýbrž badmintonovými raketami. Do haly Sprint vyrazili zaměstnanci a zaměstnankyně čtyř tamních pracovišť Akademie věd ČR, aby se utkali ve čtyřhodinovém maratonu o stupně vítězů.

Po vzoru pražských badmintonových turnajů z let 2024 a 2025 se v hale Sprint sešlo osm dvojic z brněnských pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu přístrojové techniky, Ústavu analytické chemie, Biofyzikálního ústavu a Psychologického ústavu.


Pohodová atmosféra i kvalitní sportovní výkony vládly badmintonovému turnaji v hale Sprint. 

Košíčky začaly na kurtech svištět záhy po ránu a kvalitní tempo vydrželo hráčům a hráčkám po celé dopoledne. Systém každý s každým – v badmintonovém světě osvědčená klasika – zaručil, že žádný ze šestnácti účastníků nepřišel zkrátka. Tři kurty byly vytížené naplno, na přestávku nebyl čas – a na nudu teprve ne.

„Biofyzici, analytičtí chemici, přístrojoví technici, psychologové – každý se sice věnuje odlišné vědecké disciplíně, smečovat a lobovat na kurtu ale umějí všichni,“ říká Richard Tannenberg z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.

Věda v pohybu
Formát turnaje round-robin se osvědčil. Každá dvojice nastoupila do zápasů opakovaně, a tak ani méně zkušení hráči se neocitli v roli přihlížejících. „Turnaj každý s každým je fér – nepropadnete po prvním zápase a máte čas se rozehrát do dalších matchů,“ pochvaloval si jeden z účastníků v přestávce mezi dvěma sety. Někteří hráči dali do zápasů vše a výsledky byly mnohdy překvapivě vyrovnané.

Hala Sprint poskytla pro turnaj důstojné zázemí. Tři kurty v těsné blízkosti dávaly akci spád a umožnily i sledovat dění na sousedních kurtech – což se nezřídka stalo zdrojem povzbudivých komentářů a přátelského pošťuchávání.

A na bednách stáli
Nejvyšší příčku si po čtyřech hodinách poctivého badmintonového řemesla vybojoval manželský pár Pavel a Soňa Karáskovi z Ústavu analytické chemie a Biofyzikálního ústavu AV ČR. Mezioborové spojenectví se vyplatilo – chemie mezi hráči fungovala, a to v obou smyslech slova.


Vítězové turnaje Pavel a Soňa Karáskovi

Stříbrnou příčku obsadila dvojice Adam Čepil a Tadeáš Zbožínek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a bronzovou jejich kolegové Jan Hrabina a Jan Štěpán, kteří ukázali, že přesnost je jim vlastní při měření i při strefování se do košíčku.

Pohodová atmosféra jako vítěz turnaje
Výsledky jsou ve sportu sice důležité, v tomto případě ale zdaleka nebyly tím nejdůležitějším. Ohlasy účastníků mluvily jasně: turnaj se líbil. Čtyři hodiny stačily, aby se kolegové a kolegyně z různých ústavů, kteří se jinak setkávají na společných seminářích nebo akademických akcích, lépe poznali – tentokrát z té sportovní stránky. Sport prostě sbližuje a badminton zvlášť, protože k jeho hrání stačí raketa, košíček a ochota se zapotit.

Brněnská badmintonová setkání mají zjevně potenciál, aby se stala pravidelnou součástí akademického roku. Zájem hráčů byl evidentní, organizace zvládnutá a hala Sprint se jako hostitelské místo osvědčila. Snad tedy příští ročník přiláká ještě více dvojic – třeba i z dalších brněnských ústavů Akademie věd ČR.

Do té doby platí: rakety nezavěšujte, tréninku se nevyhýbejte. A pokud by to někdo příště také rád zkusil – přihlaste se včas.

Text: Richard Tannenberg, Ústav přístrojové techniky AV ČR, a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Richard Tannenberg a Milan Matějka, Ústav přístrojové techniky AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce