Zahlavi

Brána do Římské říše se symbolicky otevřela v Mušově

19. 06. 2020

Jihomoravskou krajinu v okolí Pálavy zkoumají archeologové již více než století a za tu dobu vydala nespočet cenných pokladů. Nyní na území zaniklé obce Mušov, která musela ustoupit vodnímu dílu Nové Mlýny, vznikl projekt Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše. Veřejnosti se centrum otevřelo 18. června 2020 za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové, zástupců Akademické rady AV ČR, vedení Archeologického ústavu AV ČR, Brno a dalších hostů.

„Po čtyřech letech od vzniku Archeoparku Pavlov otevíráme druhý objekt podobného charakteru na pomezí vědy a popularizace. Pokud k tomu připočteme ještě mikulčickou výzkumnou základnu Archeologického ústavu AV ČR, Brno, jde o tři objekty, které jsme otevřeli sami, nebo s pomocí Akademie věd ČR. Je to dobrá vizitka, protože jde o stavby, které jsme zasvětili nejen archeologii jako takové, ale i popularizaci oboru,“ uvedl při slavnostním otevření ředitel pracoviště Lumír Poláček.

Centrum se nachází na úpatí návrší Hradisko u Mušova, které ukrývá celoevropsky unikátní naleziště z doby římské. Vzniklo s finanční podporou Akademie věd ČR a jeho otevření se příznačně uskutečnilo v roce, kdy Archeologický ústav AV ČR, Brno slaví významné jubileum: padesáté výročí samostatné existence.

Záměrem Návštěvnického centra je totiž představit poutavou formou památkovou hodnotu a historický význam římské pevnosti na Hradisku, ukázat stopy, které na našem území zanechaly římské legie ve 2. století n. l., a také představit vybrané aspekty života obyvatel střední Evropy tehdejší doby.

„Dokončením a otevřením Návštěvnického centra Mušov jste si věnovali skvělý dárek. Je o to hodnotnější, že jste jím neobdarovali jen sebe, ale i veřejnost, které se tak nabízí jedinečný pohled do minulosti spjaté s přítomností římských legií v této jedinečné lokalitě,“ uvedla při zahajovacím ceremoniálu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.



Pohled do minulosti římské provincie
V Návštěvnickém centru se nově otevírá prostor pro moderní, interaktivní a edukativní formu prezentace archeologických výzkumů a také způsobů archeologického poznání. Kromě stálých prezentací v podobě filmového promítání, vitrín s exponáty a digitálních informačních ploch se v centru mají konat programy se živými ukázkami ze života římských legionářů a obyvatelů regionu v prvních stoletích našeho letopočtu.

„Brána je od toho, aby se skrze ni procházelo. Učiníme proto všechno, aby skrze ni procházelo co nejvíce lidí, a když z ní budou vycházet, aby pochopili, že ochrana společného kulturního dědictví, péče o něj a snaha o neustálé poznání má smysl a že nás vždy obohacuje. Tuto lokalitu chráníme jako kulturní památku, cítíme proto povinnost vysvětlovat význam ochrany lidem touto formou,“ vyzdvihuje Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, který je duchovním otcem Návštěvnického centra Mušov.

Součástí programové nabídky budou od září letošního roku také výukové programy pro různé věkové kategorie žáků základních a středních škol. V okolí centra se navíc od roku 2015 ve spolupráci s obcí Pasohlávky budují naučné stezky, které zájemce zavedou na místa nejdůležitějších dosavadních objevů na lokalitě Hradisko u Mušova. Po nich se lze též vydat k místu objevu slavného knížecího hrobu z 2. století n. l. nebo rozsáhlého germánského sídliště na okraji Pasohlávek.

„Chtěl bych popřát všem, kdo budou procházet bránou do říše římské, aby až budou vycházet a odcházet, lépe rozuměli sami sobě a naší době, protože každá doba má své barbary a Římany a leckdy se nám to plete. Byl bych rád, kdyby se nám to při procházení branou podařilo společně narovnávat,“ popřál nově otevřenému centru místopředseda AV ČR Pavel Baran.

Více k tématu také v časopise A / Věda a výzkum.


Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR



Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce