Zahlavi

Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti

06. 03. 2026

Loňské září se Dana Plavcová stala historicky první ombudsmankou Akademie věd ČR. Její úlohou je posilovat kulturu vzájemného respektu a odpovědnosti, aby instituce mohla co nejlépe naplňovat své poslání. Řeší konkrétní situace, které se týkají nežádoucího chování, a zároveň spoluvytváří preventivní opatření. Nyní ombudsmanka AV ČR zveřejnila první roční zprávu, v níž shrnuje své dosavadní aktivity. Co v ní najdeme?

Zpráva ombudsmanky Akademie věd ČR se vztahuje k období od 15. září 2025, kdy na pozici nastoupila, do konce kalendářního roku. Za tuto dobu přijala 13 podnětů, přičemž 12 z nich se podařilo v daném roce uzavřít.

„Nejčastěji se na mě obraceli výzkumníci a výzkumnice, následovaní pracujícími v administrativě,“ vysvětluje Dana Plavcová s tím, že případy se nejčastěji týkaly konfliktů na pracovišti či diskriminace. „Ne ve všech případech se neetické chování potvrdilo.“

Jak sama zdůrazňuje, jejím prvním úkolem bylo ale především nastavit celý systém a zajistit, aby se zaměstnankyně a zaměstnanci Akademie věd ČR dozvěděli, že se na ni mohou kdykoli obracet.

„Připravila jsem informace na web Akademie věd a oslovila vedení pracovišť, aby je s kolegyněmi a kolegy sdíleli,“ podotýká. Své plány představila také na setkání Akademické rady AV ČR s řediteli a předsedy rad pracovišť a zajistila, aby o existenci úřadu věděli i stážisté programu Otevřená věda AV ČR.

Ombudsosoby z pracovišť společně posilují kulturu respektu  
Dana Plavcová spolupracuje také s ombudsosobami na pracovištích AV ČR. „Chyběly ucelené informace, které ústavy tuto pozici zavedly a kdo ji vykonává. Nejdříve jsem proto kontaktovala všechna pracoviště.“ V únoru 2026 se uskutečnilo první setkání ombudsosob Akademie věd ČR, na němž diskutovalo 24 kolegyň a kolegů z 20 ústavů.


Setkání ombudsosob Akademie věd ČR se uskutečnilo v únoru 2026.

„Setkání bylo obohacující. Přivítali jsme i nové ombudsmanské kolegyně a kolegy. Těší mě, že stále více pracovišť zavádí opatření pro větší ochranu pracovníků před neetickým chováním a vytvářejí bezpečné a spravedlivé pracovní prostředí,“ vyzdvihuje Dana Plavcová s tím, že půjde o pravidelnou akci. A jak uzavírá, v kontaktu je také s ombudsosobami například z univerzit nebo firem. „Účastním se setkání ombudsosob z Prahy a okolí a jsem i přidruženou členkou Školské ombudsmanské platformy. Věřím, že propojování a sdílení zkušeností nám pomůže, aby kolegyně a kolegové z ústavů měli co možná nejvíce respektující pracovní zázemí.“

Více o agendě ombudsmanky se dočtete také v rozhovoru:
Ombudsmanka Dana Plavcová: Za kulturu na pracovišti jsme zodpovědní všichni

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Akademie věd ČR

Licence Creative Commons Uvolněno pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce