
Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025: pád relativních platů se zastavil
02. 07. 2026
Každoročně aktualizovaná publikace a interaktivní aplikace think-tanku IDEA při CERGE-EI přináší podrobné analytické vhledy do struktury a dlouhodobých trendů počtu zaměstnanců státu, výše průměrných platů a výdajů na ně v roce 2025. Aplikace letos uživatelům nově umožňuje interaktivní analýzy dlouhodobých trendů. Aplikace a studie jsou dostupné na adrese: https://ideaapps.cerge-ei.cz/zamestnancistatu
Pro český stát pracuje téměř půl milionu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu – zaměstnanci státu. Zdaleka největší podíl představují zaměstnanci v regionálním školství (cca 290 tisíc) a v bezpečnostních sborech (cca 80 tisíc), jako jsou policie, hasiči, celní správa, vězeňská služba, armáda.
Státní úředníci mezi zaměstnanci státu tvoří pouze cca 15 % (cca 74 tisíc) a většina z nich pracuje v tzv. neústřední státní správě, tj. v organizacích, jako jsou finanční úřady či správy sociálního zabezpečení. Na ministerstvech pak pracuje necelých 23 tis. osob, což představuje necelých 5 % zaměstnanců státu a necelé půl procento pracovní síly v české ekonomice. Státních úředníků je tedy mnohem méně, než jaké jsou laické představy a případná očekávání ohledně rozsahu možných úspor v této oblasti.
V roce 2025 vzrostl počet zaměstnanců státu o zhruba 4 000 (+0,8 %), především ve školství a v armádě. Výrazné zvýšení počtu zaměstnanců regionálního školství, zhruba o 3 800 (+1,4 %), s ohledem na jejich velký počet odpovídá nárůstu pouze o +1.4 %. Státních úředníků naopak zhruba o 300 ubylo (-0,4 %).
„Školství za poslední dekádu přispělo k růstu počtu zaměstnanců státu nejvíce. Od roku 2017 se meziroční nárůsty pohybovaly mezi 3,8 až 14,9 tisíci zaměstnanců. Souviselo to jak s růstem počtu dětí školního věku, tak se zaváděním inkluze, která dříve v českém školství chyběla,“ přibližuje klíčové trendy spoluautor studie Daniel Münich.
Průměrné relativní platy státních úředníků, tedy v poměru k průměrným platům v ekonomice, se poslední dvě dekády vyvíjely velmi cyklicky. Minima dosáhly v letech 2011–2012, maxima kolem roku 2018 a od té doby klesají. V roce 2025 opět poklesly– byť mírněji než v minulých letech – protože průměrná mzda v celé ekonomice rostla rychleji.
Tento trend následuje dlouhodobý pokles relativních platů státních úředníků, který začal už v roce 2019.
„Nejvýrazněji se relativní platová úroveň zhoršila na ministerstvech. Jejich průměrné platy se dnes pohybují zhruba na úrovni 95 % průměrné mzdy v Praze, u ostatních ústředních orgánů kolem 87 %, přestože v těchto institucích pracuje vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců než na pražském trhu práce jako celku,“ doplňuje Daniel Münich.
Průměrné reálné platy státních úředníků v roce 2025 poprvé od roku 2020 zaznamenaly nárůst (ministerstva, ostatní ústřední orgány, neústřední úřady). Platy na neministerských ústředních orgánech rostly (4,5 %) o něco rychleji než na neústředních úřadech (3,4 %) a ministerstvech (3,2 %), k čemuž přispěl růst průměrného platu v
Digitální a informační agentuře spojený s nárůstem počtu jejích zaměstnanců.
Nejvyšší průměrné měsíční platy měli v roce 2025 zaměstnanci ministerstev (62 tis. Kč), dále pak zaměstnanci ‚Ostatních ústředních orgánů’ (56 tis. Kč). Nejnižší platy pak mají zaměstnanci ‚Neústřední státní správy’, tedy převážně organizací poskytujících přímé služby občanům.
V roce 2025 dosáhly výdaje na platy zaměstnanců státu 284 miliard Kč, tedy 12 % výdajů státního rozpočtu a 3,3 % HDP. Výdaje na samotné státní úředníky činily 43,5 miliardy Kč, tedy 1,8 % státního rozpočtu a 0,51 % HDP. Tato čísla opět ukazují, že platy státních úředníků tvoří jen malou část celkových výdajů státního rozpočtu. Ve veřejné debatě
jsou přitom náklady na platy ve státní správě často vnímány jako podstatně vyšší.
Nominální výdaje na platy státních úředníků v posledních dvaceti letech převážně rostly, zejména mezi lety 2012–2019 kvůli růstu počtu zaměstnanců i platů. Po roce 2021 byl růst nominálních výdajů tažen hlavně snahou kompenzovat vysokou inflaci. Reálné výdaje však poslední dvě dekády kolísaly a od roku 2021 prudce klesly v důsledku inflace i snah o konsolidaci výdajů státního rozpočtu. V roce 2025 tak byly výdaje na platy v reálném vyjádření cca o 2 mld. vyšší než v roce 2009, tedy před světovou finanční krizí. V mezidobí však výrazně narostla reálná hodnota HDP i příjmů a výdajů SR.
Kontakt:
Petr Bouchal
pbouchal@gmail.com
Taras Hrendaš
taras.hrendash@cerge-ei.cz
Daniel Münich
daniel.munich@cerge-ei.cz
+420 224 005 715
Eva Peňázová
eva.penazova@cerge-ei.cz
+420 602 698 440
Přečtěte si také
- Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu
- Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám
- Vědci budou mapovat bentické sinice na březích Lipna
- Vědci zahajují rozsáhlé mapování ryb v Krušných horách
- Nová outdoorová hra představuje český výzkum antivirotik
- Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
- Čeští a jihoafričtí archeologové pátrají po stopách perzekuce afrických Němců
- Čeští astronomové poprvé změřili teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači
- Jak tělo zpracovává léky? Nová metoda vědců z Akademie věd ČR
- Alchymie planet na hradě Rychmburk: vesmír jako chemickou laboratoř života
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.