Stoleté zkameněliny želv z Česka a Polska ožívají v nové digitální databázi

Zkamenělé želvy z českých a polských sbírek, které byly objeveny třeba i před více než sto lety, nyní dostaly nový život. Více než 250 fragmentů krunýřů a kostí, které byly dosud rozptýlené v muzejních sbírkách a často tam ležely dlouhé dekády bez povšimnutí, nashromáždil tým vedený Milanem Chroustem z Geologického ústavu AV ČR. Výsledkem je online databáze TED (Turtle Evolution Database), která otevírá dveře k mezinárodní spolupráci i lepšímu poznání dávných ekosystémů.

„Navštívili jsme všechna velká i malá muzea jak v Česku, tak v Polsku. Spočívají v nich poklady, kterých se sto let nikdo nedotknul. Sbírka je obrovská a nás nyní čeká hlavní práce – zjistit, jaké želvy, to vlastně jsou,“ říká Milan Chroust, který na vytvoření databáze pracoval během svého dvouletého zahraničního pobytu v Polsku.

Zkamenělina vyhynulé želvy Rafetus bohemicus byla nalezena v Břešťanech u Bíliny. Pochází ze sbírek Chlupáčova muzea historie Země Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Nově vytvořená databáze TED obsahuje klíčové informace o nálezech včetně map a geologického stáří, detailní fotografie i digitalizované 3D modely vybraných exemplářů. Cílem projektu je nejen zpřístupnit dosud nevyužitý vědecký materiál, ale také podpořit myšlenku otevřené vědy a umožnit, aby data sloužila jak výzkumníkům, tak veřejnosti.

Fosilie mořské želvy rodu Protostegidae byla nalezena na Bílé Hoře. Nachází se ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Svědkyně dávných klimatických změn
„Že jde o želvu, pozná každý, ale naším úkolem je nyní zjistit, co to je za druh a co všechno nám může říct o pravěkém světě, ve kterém žila. Díky studiu těchto želv můžeme rekonstruovat tehdejší prostředí, vývoj teplot i srážek a lépe pochopit jejich současnou diverzitu. To je úkol na několik dalších let výzkumu,“ zdůrazňuje český badatel.

Databáze představuje jedinečný zdroj pro paleontologický výzkum střední Evropy a zároveň inspiraci pro další instituce, které chtějí zpřístupnit své sbírky v digitální podobě. Výzkumný projekt se uskutečnil ve spolupráci s Polskou akademií věd.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: Databáze TED

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Derecho a downbursty: když si bouře podají ruce a plivou vichr
• Díky sopkám existuje na naší planetě život, říká vulkanolog Lukáš Krmíček
• Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
• Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
• Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
• Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
• Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
• Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
• Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
• Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?