Zahlavi

Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý

09. 01. 2026

Imunitní systém dětí s nově diagnostikovaným diabetem 1. typu není přehnaně aktivní, ale naopak překvapivě nezralý a utlumený. Nová studie českých imunologů a dětských diabetologů publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že klíčové imunitní buňky včetně regulačních T lymfocytů u těchto dětí nedozrávají správně, což může přispívat k rozvoji autoimunitního onemocnění.

Studii, z níž tato zjištění vycházejí, připravil tým imunologů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR vedený Ondřejem Štěpánkem ve spolupráci s týmem dětského diabetologického centra Fakultní Nemocnice v Motole pod vedením Zdeňka Šumníka. Autoři se v ní zaměřili na detailní analýzu imunitních buněk u dětí s nově diagnostikovaným diabetem 1. typu a své výsledky publikovali v časopise Nature Communications.

Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, při němž imunitní systém napadá vlastní buňky slinivky břišní produkující inzulin. Tradičně je proto považován za důsledek nadměrné imunitní odpovědi. Nová data však naznačují, že realita je složitější.

„Očekávali jsme známky aktivace imunitních buněk. Místo toho jsme viděli opak – imunitní systém dětí byl při diagnóze překvapivě utlumený a nezralý,“ vysvětluje Veronika Niederlová, první autorka studie.

Imunitní buňky jsou u dětí s diabetem zaseknuté ve vývoji

Pomocí moderních metod analýzy jednotlivých buněk vědci podrobně zmapovali lymfocyty (část bílých krvinek) v krvi dětí s diabetem v období krátce po stanovení diagnózy a znovu po jednom roce a porovnali je s jejich zdravými vrstevníky. Ukázalo se, že imunitní buňky dětí s diabetem jsou méně aktivní a vykazují znaky nedostatečné specializace. Tento obraz naznačuje, že imunitní systém není přehnaně agresivní, ale spíše funkčně nezralý.

„Nobelovské“ buňky u dětského diabetu nedozrávají

Zvláštní pozornost vědci věnovali regulačním T-lymfocytům. Jsou to důležité krevní buňky, které brání imunitnímu systému v útoku proti vlastním tkáním. Jejich objev byl v letošním roce oceněn Nobelovou cenou udělenou Mary E. Brunkowové, Fredu Ramsdellovi a Šimonu Sakagučimu.

Studie ukázala, že u dětí s diabetem 1. typu jsou i regulační T-lymfocyty nevyzrálé, a možná proto nedokážou zastavit rozvoj autoimunity.

„Naše výsledky naznačují, že problémem není příliš aktivní imunitní systém jako celek, ale spíše to, že imunita včetně tlumivých složek nedozrává správným směrem a pak je náchylná k takovým chybám, jako je autoimunitní útok na buňky produkující inzulin ve slinivce,“ doplňuje Ondřej Štěpánek.

Publikace:

Veronika Niederlova, Ales Neuwirth, Vit Neuman, Juraj Michalik, Bela Charvatova, Martin Modrak, Zdenek Sumnik & Ondrej Stepanek. Imbalance of stem-like and effector T cell states in children with early type 1 diabetes across conventional and regulatory subsets. Nature Communications (2025). https://doi.org/10.1038/s41467-025-66459-4

Kontakt:

Mgr. Ondřej Štěpánek, Ph.D.
Laboratoř adaptivní imunity
Ústav molekulární genetiky AV ČR

Eliška Koňaříková
Ústav molekulární genetiky AV ČR
PR koordinátorka
eliska.konarikova@img.cas.cz
+420 774 798 184

TZ ke stažení zde

Schéma změn imunitního systému u dětských pacientů s diabetem 1. typu.

Schéma změn imunitního systému u dětských pacientů s diabetem 1. typu.

Autor: Veronika Niederlová s využitím ChatGPT Glibatree Art Designer, 2025.
Imunitní buňka - T lymfocyt.

Imunitní buňka - T lymfocyt.

Autor: DeeVid AI Image Generator, 2025.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce