
Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
05. 03. 2026
Genom rostliny není tak neměnný, jak se dosud zdálo. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR poprvé detailně popsali, jak divoký čirok dokáže během vývoje embrya cíleně odstraňovat takzvané B chromozomy – nadbytečné části dědičné informace. Studie vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci a německým Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research a vyšla v prestižním časopise Genome Biology. Výsledky přinášejí nový pohled na stabilitu genomu i na to, jak mohou chromozomy aktivně ovlivňovat procesy, které rozhodují o jejich zachování či odstranění.
Genetická informace organismů bývá obvykle považována za pevně danou a stabilní. Výzkum mezinárodního týmu vedeného českými vědci ale naznačuje, že genom je mnohem dynamičtější. U některých druhů se totiž vedle běžné sady chromozomů vyskytují i takzvané B chromozomy, nadbytečné úseky DNA, jejichž význam není dosud jasný.
Právě jejich chování zkoumali vědci z olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR) u divokého čiroku. Pomocí fluorescenční mikroskopie sledovali, jak se výskyt B chromozomů během vývoje embrya mění. Zjistili, že v raných stadiích jsou přítomny téměř ve všech buňkách, ale postupně se začínají systematicky vytrácet. Ve střední fázi vývoje embrya dochází k jejich masivní eliminaci a v pozdějších stadiích přetrvávají už jen v meristematických (růstových) pletivech. Odstranění tedy není náhodné, ale přesně načasované a vývojově řízené.
Klíčové geny jsou neseny samotným B chromozomem
Aby vědci lépe porozuměli podstatě tohoto jevu, sestavili vůbec první genomovou sekvenci planého čiroku s B chromozomy. Ukázalo se, že jde o plnohodnotný chromozom vzniklý kombinací úseků běžných chromozomů. Obsahuje sice méně genů než standardní chromozomy a velkou část jeho DNA tvoří opakující se sekvence, přesto má jasně rozpoznatelnou stavbu a vlastní evoluční historii.
Klíčové výsledky přinesla analýza aktivity genů. Vědci porovnali embrya s B chromozomy a bez nich a díky tomu objevili geny přímo na B chromozomu, které jsou aktivní právě v době jeho eliminace. Tyto geny řídí procesy buněčného dělení a ovlivňují, zda se chromozomy správně rozdělí do dceřiných buněk, nebo se naopak z buňky ztratí. Pokud se při dělení B chromozom opozdí, může vytvořit takzvané mikrojádro a být následně odbourán.
„Naše výsledky naznačují, že B chromozomy mohou aktivně přispívat ke své vlastní eliminaci. Ukázali jsme, že jde o vývojově naprogramovaný proces a že samotný chromozom pravděpodobně nese geny, které jeho osud aktivně ovlivňují,“ vysvětluje Miroslava Karafiátová z ÚEB AV ČR. Podle ní objev přináší důležité poznatky pro základní výzkum stability genomu i pro budoucí aplikace.
Vedoucí olomouckého pracoviště Jan Bartoš dodává: „B chromozomy byly dlouho považovány spíše za genetickou kuriozitu. Ukazuje se ale, že představují jedinečný model pro pochopení toho, jak se genomy vyvíjejí a jak dokážou samy regulovat přenos vlastní dědičné informace.“
Co to znamená pro výzkum a praxi
Lepší pochopení mechanismů, které umožňují buňce cíleně odstranit konkrétní chromozom, může do budoucna přispět ke stabilizaci genomů šlechtěných plodin nebo k řízení přenosu genetické informace u hybridních rostlin. Zároveň jde o obecný model pro studium chyb při rozdělování chromozomů během buněčného dělení, které hrají roli také u řady lidských onemocnění.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1186/s13059-025-03915-w
Kontakty:
Ing. Radoslava Kvasničková
oddělení komunikace
Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR
kvasnickova@ueb.cas.cz
Mgr. Jan Bartoš, Ph.D.
vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR
bartos@ueb.cas.cz
Mgr. Miroslava Karafiátová, Ph.D.
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR
karafiatova@ueb.cas.cz

Distribuce B chromozomu v embryu čiroku. (A) Vyvinuté embryo 28 dni po opylení; (B) Již na začátku vývoje B chromozom podléhá v určitých částech embrya eliminaci cestou tvorby mikrojádra; (C) Ve zralém embryu je B chromozom zachován pouze v omezené skupině buněk (červený signál), ze kterých vznikají pozdější meristémy a reprodukční orgány.
FOTO: Miroslava Karafiátová, ÚEB AV ČR
Přečtěte si také
- Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako rybníky v létě
- Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.