Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují

Nové technologie v domácnostech hrají velkou roli v tom, jak komfortně se doma lidé cítí. Čas strávený domácími pracemi ale nesnižují. Přinášejí totiž nový typ práce a někdy i napětí do rodiny. Tzv. digital housekeeping posiluje nerovnosti v rozdělení rolí a vede k akumulaci moci v rukou jednoho správce, nejčastěji muže. Takové jsou závěry projektu SMARTUP, na kterém pracoval Sociologický ústav Akademie věd ČR.

Chytré domácnosti bývají prezentovány jako místo, kde technologie převezme část domácích prací a zvýší komfort obyvatel. Mezinárodní tým vědců a vědkyň se zaměřil na genderovou dělbu práce v takovém prostředí – a také zkoumal, jestli tzv. digital housekeeping, neboli obstarávání chytrých technologií, lze považovat za další domácí práci (digitální údržbu domácnosti).

Vědecký tým uskutečnil 31 etnografických studií v chytrých domácnostech v Česku, v Polsku a v Německu. Do vzorku badatelé a badatelky zahrnuli single domácnosti, páry, včetně párů homosexuálních, i celé rodiny.

Výsledky ukázaly, že chytré technologie v domácnostech příliš nesnižují čas, který lidé tráví domácími pracemi. Místo toho mají spíše tendenci dělat další či jiné domácí práce nebo se starat o děti.

„Chytré technologie také nemění rozdělení práce v domácnosti, větší vliv má genderové uspořádání páru či rodiny. Pokud jsou genderové role nastaveny konzervativně, technologie ovládá spíše muž (a žena se spíše stará o děti a domácnost). Pokud jsou genderové role nastaveny více rovnoprávně, partneři také více sdílejí péči o domácí technologie,“ říká Nina Fárová ze Sociologického ústavu AV ČR.

Koníček, nebo starost

Chytré technologie podle vědců a vědkyň přinášejí nový typ domácí práce, který lze nazvat jako digitální údržbu domácnosti.

„Idea, že chytrá domácnost bezchybně funguje, je mylná. Technologie je třeba udržovat, opravovat, čas zabere i nastavování a optimalizace,“ vypočítává Nina Fárová. „Správci chytrých domácností – nejčastěji muži – o této činnosti ale mluvívají jako o koníčku.“

Muži obecně zaujímají k technologiím více zvídavý a kutilský přístup, který může ale někdy narušovat dynamiku domácnosti (například konflikty, když některé z chytrých zařízení nefunguje) nebo být určitým „útěkem“ od domácích povinností.

„To jsou situace, které často popisují spíše ženy – muž se jde věnovat svému koníčku, tedy technologiím, namísto toho, aby třeba pečoval o děti nebo domácnost. Muži ale naopak podobné situace rámují jako péči o domácnost a rodinu,“ říká Nina Fárová.

Vidíme zde tedy genderový rozdíl v tom, kdo v domácnostech dává technologiím jakou prioritu nebo důležitost – pro koho jsou zásadní a pro koho jsou spíše jen doplňkem. 

Pohodlí, ale pro koho?

Zatímco starost o technologie v domácnosti mají většinou muži, ženy technologie v domácnostech také používají, ale spíše pasivně. Jedním z vysvětlení je tzv. gender digital gap. 

„Ženy často nemají prostor a možnost sledovat nové digitální trendy, častěji také nemají technické nebo inženýrské vzdělání, proto v chytré domácnosti ustupují do pozadí, protože třeba neví, jak si technologie nastavit, aby jim pomáhaly, nebo je v domácnostech jednoduše nepotřebují.“ popisuje Nina Fárová.

Paradoxně jim pak chytré technologie můžou přinést více tradičních prací, protože muž, správce, je vytížen starostmi s chodem chytré domácnosti.

A to může hrát i roli v tom, jak komfortně se lidé v domácnosti cítí. Technologie, která může být pro jednoho zdrojem pohodlí a ukázkou péče o domácnost (ovládání chytrého termostatu nebo kamery v domácnosti), může druhému jeho komfort snižovat a být spíše prostředkem dohledu či kontroly. To má výraznou genderovou dimenzi, když muži spíše komfort čerpají, zatímco ženy popisují jeho nedostatek.

„Příklad termostatu – muž ho ovládá přes mobil, žena to neumí. O jakoukoli změnu pro svoji potřebu a pohodlí pak musí žádat muže,“ říká vědkyně.

Od komfortu ke kontrole

Z výzkumu SMARTUP vyplývá, že ženy jsou kritičtější k případným rizikům spojeným s technologiemi a jsou citlivější na praktiky spojené s dohledem nebo kontrolou (například sledování pomocí kamer v domácnosti).

Chytré technologie totiž nejen umožňují a zintenzivňují už existující formy domácího násilí, ale také přinášejí nové formy zneužívání.

„Může jít o sledování přes chytré hodinky, kontrolu on-line účtů, výhradní kontrolu chytré domácnosti – třeba opakované vypínání a zapínání světel nebo odstřihnutí od internetu, krádež identity a další,“ vypočítává Nina Fárová.

Takové násilí je ještě náročnější vysledovat. Vědci a vědkyně proto apelují, aby výrobci chytrých zařízení i vlády měli tato rizika na paměti a snažili se jim předcházet.

Rozšiřování odborných i popularizačních výstupů z výzkumu chytrých domácností bude dále pokračovat v programu Epicentra civilizace Strategie AV21.

Kontakt:

Nina Fárová
Sociologický ústav AV ČR
nina.farova@soc.cas.cz

Článek: https://link.springer.com/article/10.1007/s11609-025-00575-2#citeas

Fact sheety:

• Digital Care Gap at Home: https://zenodo.org/records/16979341
• The Hidden Labour of Digitalization at Home: https://zenodo.org/records/16978735
• Dealing with the Digital Care Gap: https://zenodo.org/records/16979525
• Smart Surveillance and Gender-based Violence: https://zenodo.org/records/16979823

Video: https://www.youtube.com/watch?v=1DhngwwVle8

Přečtěte si také

• Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
• Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
• Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
• Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
• Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
• Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny
• Nezaměstnanost překročila hranici 5 %, ukázala analytická studie IDEA při CERGE-EI
• Tvůrci InterSucha ukázali, jak zadržet více vody v povodí Dyje
• Hubnutí u rakoviny: Orgány reagují na nemoc koordinovaně
• Když se daří ochraně, přicházejí nové výzvy: paraziti ohrožují horské gorily