
Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic
28. 04. 2026
Spolehliví kolegové na odborných i nevědeckých pozicích pomáhají vytvářet stabilní zázemí na pracovištích. Jsou tak jedním z pilířů špičkového výzkumu. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl jejich zásluhy 27. dubna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze předáním děkovných listů.
Děkovné listy jsou určeny zvláště zasloužilým odborným, organizačním, administrativním a technickým pracovníkům, kteří svou činností zásadně přispívají k chodu pracovišť i celé Akademie věd. Instituce je uděluje už od roku 2007 a upozorňuje tak na jejich práci, která je pro chod ústavů nepostradatelná.
„Vysoký počet letošních nominovaných ukazuje, jak hluboce si jejich práce cení kolegové i ředitelé ústavů,“ zdůraznil Radomír Pánek. „Je zkrátka důležité vědět, že se máme o koho opřít a že vše funguje, jak má. Nic z toho nebereme jako samozřejmost.“ Podle něj to dokládá i fakt, že se předávání letos kvůli vysokému počtu oceněných koná ve dvou samostatných ceremoniálech.
Na prvním z nich byli mezi laureáty zástupci všech tří vědních oblastí i Střediska společných činností AV ČR a Kanceláře Akademie věd ČR. Děkovné listy jim předal Radomír Pánek společně s místopředsedy instituce.
Laureáti děkovných listů (27. dubna 2026):
Irena Smolíková – Astronomický ústav
Kateřina Soldánová – Astronomický ústav
Blanka Čemusová – Ústav fotoniky a elektroniky
Petr Zacharov – Ústav fyziky atmosféry
Jan Šarlej – Ústav přístrojové techniky
Bedřich Švácha – Ústav státu a práva
Iveta Klašková – Biofyzikální ústav
Lucie Trajhanová – Fyziologický ústav
Daniela Šálková – Fyziologický ústav
Jana Pospíšilová – Ústav experimentální botaniky
Josef Bartoněk – Ústav experimentální botaniky
Jitka Prokopová – Ústav výzkumu globální změny
Jaroslava Šupolíková – Ústav živočišné fyziologie a genetiky
Lenka Katolická – Archeologický ústav, Brno
Ivana Herglová – Archeologický ústav, Praha
Jana Pánková – Ústav dějin umění
Hana Filiačová – Kancelář Akademie věd ČR
Dagmar Zouharová – Středisko společných činností
Jana Šrotová – Středisko společných činností
Jiří Padevět – Středisko společných činností
Václav Beránek – Biofyzikální ústav
Libuše Kombercová – Archeologický ústav, Praha
Kristina Rexová – Historický ústav
Miroslav Vopička – Ústav termomechaniky
Více informací o děkovných listech naleznete zde.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- AV ČR udělila medaile osobnostem, které významně přispěly k rozvoji oborů
- Ve Strategii AV21 posuneme znalosti o infekčních nemocech, říká Iva Pichová
- Živa ocenila rostlinného fyziologa Jiřího Šantrůčka a nejlepší články roku 2025
- Akademický sněm: 13 priorit podpoří základní výzkum i výsledky pro praxi
- AV ČR posiluje v Strategii AV21 uplatnění výsledků, spustila nové programy
- Akademie věd podpoří rozvoj slibných výzkumů v sedmém kole programu PRAK
- Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
- Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
- Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















