
Akademie věd ocení čtyři významné osobnosti české vědy čestnými medailemi
05. 11. 2025
Na slavnostním ceremoniálu dnes převezmou čtyři vynikající osobnosti české vědy čestné oborové medaile za mimořádné přínosy svým oborům. Akademie věd ČR ocení špičkové vědce, kteří se badatelským, pedagogickým i organizačním zásadně zapsali do rozvoje české i mezinárodní vědy.
Matematik Petr Hájek bude oceněn za průkopnický výzkum v oblasti teorie Banachových prostorů a za významný přínos světové matematické analýze. Karel Hrbáček získá medaili za celoživotní práci v materiálovém inženýrství a spolupráci výzkumu s průmyslem. Ludvík Kunz převezme ocenění za zásadní výsledky v oblasti únavy kovových materiálů a rozvoj fyziky materiálů v Česku a archeoložka Natalie Venclová obdrží ocenění za celoživotní přínos k poznání pravěké doby železné a archeologie skla.
Medailonky:
Prof. Mgr. Petr Hájek, DrSc. – Fakulta elektrotechniky ČVUT
Čestná oborová medaile Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách
Petr Hájek je mezinárodně uznávaným odborníkem v mnoha matematických oblastech od abstraktní analýzy k topologii, od teorie množin po kombinatoriku. Významně přispěl k výzkumu hladkosti a renormací neseparabilních Banachových prostorů, jimiž navázal na práci Václava Zizlera z Matematického ústavu AV ČR.
K nejznámějším výsledkům Petra Hájka patří dokázání kvantitativní verze Krejnovy věty a řešení čtyřicet let staré otázky Karla Johna o normujících bázích. Nedávno také zodpověděl dlouho otevřený problém G. Godefroye o Asplundových prostorech.
Vede mladé vědce z Česka i ze zahraničí a dlouhodobě přispívá k mezinárodní prestiži české matematiky.
Prof. Ing. Karel Hrbáček, DrSc. – Ústav fyziky materiálů AV ČR
Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
Karel Hrbáček je předním odborníkem v oblasti materiálového inženýrství. Svůj profesní život spojil s První brněnskou strojírnou (PBS). Ve své vědecké dráze se věnoval pracím v oboru přesného lití odlitků ze superslitin na bázi niklu a kobaltu.
Je řešitelem více než dvaceti projektů výzkumu a vývoje zaměřených na žárupevné slitiny, díky kterým dosáhla slévárna PBS Velká Bíteš vysoké technické úrovně. Je nositelem řady ocenění, včetně Ceny TA ČR a Inovace roku. Svými výsledky zásadně ovlivnil propojení průmyslové praxe s vědeckým výzkumem materiálů v České republice.
Prof. RNDr. Ludvík Kunz, CSc., dr. h. c. – Ústav fyziky materiálů AV ČR
Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
Ludvík Kunz patří k předním českým odborníkům v oblasti únavy materiálů, cyklické plasticity a degradace materiálů při vysokoteplotním namáhání. Svůj výzkumný zájem soustředil také na výrobu slitin titanu pro použití na implantáty do lidského těla.
Významně přispěl ke spolupráci výzkumné a průmyslové sféry, zejména s PBS Velká Bíteš, kde se spolu s Karlem Hrbáčkem podílel na optimalizaci vlastností materiálů pro lopatky plynových turbín, lopatky leteckých motorů a oběžná kola turbodmychadel.
V letech 2012–2022 byl Ludvík Kunz ředitelem Ústavu fyziky materiálů AV ČR, působil také ve Vědecké radě AV ČR a koordinoval výzkumný program Strategie AV21.
PhDr. Natalie Venclová, DrSc. – Archeologický ústav AV ČR, Praha
Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách
Natalie Venclová se trvale zapsala do dějin české archeologie. Zásadním způsobem přispěla k poznání doby železné, zejména laténského období, a k rozvoji archeologie pravěkého skla. K jejím nejvýznamnějším terénním projektům patří výzkum lokality v Mšeckých Žehrovicích. V 90. letech 20. století se zaměřila i na povrchové průzkumy a rozvoj nedestruktivních metod.
Klíčovou roli sehrála jako dlouholetá vedoucí archivu Archeologického ústavu AV ČR, Praha, kde usilovala o systematickou evidenci archeologických nálezů a dokumentace. Proslula rovněž svou zásadovou povahou a morální integritou – i v době komunistického režimu odmítla jakoukoli spolupráci s mocí, čímž se stala příkladem občanské i profesní statečnosti.
Je držitelkou řady mezinárodních uznání, včetně evropské ceny Žena roku 2002 v oboru archeologie.
Čestné medaile Akademie věd České republiky představují jedno z nejvyšších ocenění, které Akademie věd uděluje. Jsou projevem uznání mimořádným osobnostem vědy za jejich zásadní přínos k rozvoji poznání, šíření vědecké kultury a posilování prestiže české vědy doma i v zahraničí. Medailisté jsou vybíráni na základě návrhů vědeckých pracovišť a schvaluje je Akademická rada AV ČR.
Přečtěte si také
- Do Akademie věd putují dva nejprestižnější granty
- Důležitý krok na cestě k plně ovládaným molekulárním strojům
- Tajemství kukaččích vajec: samice určují barvu, otcové mohou ovlivnit skvrnitost
- V Česku je unikátní první vydání dřevořezu Nosorožec od Albrechta Dürera
- Vědci objevili buněčný „bezpečnostní vypínač“, který chrání DNA před poškozením
- Houby si při šíření kožní infekce z morčat na člověka mohou pomáhat toxiny
- V pondělí startuje festival Týden Akademie věd ČR
- Akademie věd ocení excelentní vědce i výjimečné mladé talenty
- Průmyslová výroba nanodiamantů na dosah díky objevu z ÚOCHB AV ČR
- Otevřít archiv TGM 21. století. Vědci spojují síly s Českou spořitelnou
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.