
Vědci budou mapovat bentické sinice na březích Lipna
10. 07. 2026
Na březích Lipna se mohou lokálně vyskytovat bentické sinice – mikroskopické organismy vytvářející nárosty na kamenech, bahně, vodních rostlinách nebo v nahromaděném organickém materiálu. Potvrdil to nález vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ze začátku července. V těchto dnech jihočeští výzkumníci zahajují mapování tohoto dosud málo sledovaného fenoménu. Na popud velkého zájmu obyvatel a návštěvníků Lipna, kteří se o sinicích na březích nádrže a jejich toxicitě chtějí dozvědět více, zvou k zapojení do mapování i širokou veřejnost. Lidé mohou hlásit nálezy vědcům prostřednictvím webového formuláře.
Bentické sinice se vyskytují na březích roztroušeně a velmi nerovnoměrně, často se jejich výskyt omezuje jen na malé pobřežní tůně, mělké kaluže nebo jednotlivé úseky břehu. Běžný monitoring vody proto nemusí podobná místa zachytit.
„Proto spouštíme projekt občanské vědy zaměřený na mapování podezřelých pobřežních nárostů. Prosíme návštěvníky Lipna, aby nám prostřednictvím online formuláře zasílali fotografie, polohu a stručný popis neobvyklých zelených, hnědých či tmavých povlaků, slizovitých shluků, plovoucích koláčů biomasy, vysychajících krust nebo jiného podezřelého materiálu na břehu a v mělčinách. Zaslaná hlášení odborně posoudíme a vybrané lokality podle možností navštívíme a ověříme mikroskopickými, molekulárními a chemickými metodami,“ říká vedoucí oddělení mikrobiální ekologie vody Petr Znachor.
Při mapování je důležité, aby podezřelý materiál lidé sami neodebírali, nerozrušovali ani se jej zbytečně nedotýkali. Je třeba také zabránit tomu, aby jej olizovali nebo požírali psi a aby si s ním hrály malé děti. Samotný vzhled nárostu neumožňuje určit, zda obsahuje sinice nebo cyanotoxiny.
Mapování neslouží jako oficiální hodnocení kvality koupací vody. Jeho cílem je lépe poznat prostorový a časový výskyt lokálních pobřežních nárostů a zjistit, které z nich skutečně obsahují bentické sinice.
Více informací a formulář pro hlášení nálezů najdete na: https://sinicenabrehu.cz/
Kontakt:
Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D.
Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice
+420 604 314 751
znachy@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
+420 387 775 064, +420 778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Tradiční záhumenky pomáhají ptákům přežít v intenzivní zemědělské krajině
- Kořeny rostou jinak, než vědci dosud předpokládali
- Zemětřesení na Kamčatce bylo „slyšet“ až ve výšce 340 kilometrů
- Elektrická pole jako fyzikální přepínač proteinů: vědci shrnují průlomový výzkum
- Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo
- Prašnost v Evropě roste, potvrzuje studie v časopisu Nature
- Vědci chtějí zastavit vymírání dvou drobných rybek
- Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu
- Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám
- Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025: pád relativních platů se zastavil
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Heyrovského ústav AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

