Nemocenské pojištění: co způsobilo zavedení karenční doby?

Místo části doby na neschopence dovolená nebo neplacené volno. Tak lidé v Česku reagovali v roce 2008 na zavedení tzv. karenční doby, tedy nevyplácení dávek nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR s názvem „Nemocenské pojištění: co způsobilo zavedení karenční doby?“ Podle ní se nepotvrdily obavy, že karenční doba bude motivovat k přecházení nemoci a šíření nákazy v práci.

Čeští zaměstnanci v reakci na zavedení třídenní karenční doby nemocenského pojištění v roce 2008 snížili počet hodin čerpání nemocenské. Toto snížení výrazněji nezvýšilo výskyt přecházení nemoci, ani šíření chřipkové nákazy na pracovišti.

„Zaměstnanci totiž pokles čerpaných dnů nemocenské téměř plně nahradili využíváním jiných forem absence, placenou dovolenou a neplaceným volnem. Celkový rozsah pracovní absence v reakci na výskyt chřipkových epidemií se tedy zavedením karenční doby zásadně nezměnil,“ vysvětluje spoluautorka studie Lucie Zapletalová.

Podle studie zaměstnanci vystavení jednomu týdnu chřipkové epidemie snížili v reakci na zavedení karenční doby počet dní čerpání dávek nemocenské v průměru o 6,7 pracovních dní. Zatímco před reformou čerpali v situaci týdenní chřipkové epidemie nemocenskou o 5 dnů více, než když epidemii vystaveni nebyli, po reformě to bylo o 1,7 dne méně.

I přes propad počtu čerpání nemocenských dávek po zavedení karenční doby není kvůli jejich nahrazení jinými typy absencí důvod předpokládat, že by zavedení karenční doby zvýšilo přecházení chřipky a posílilo její šíření na pracovištích.

Míra nahrazování nemocenské placenou dovolenou a neplaceným volnem se napříč skupinami zaměstnanců lišila. Matky čerpaly po zavedení karenční doby méně nemocenské, což ale kompenzovali otcové prostřednictvím vyššího čerpání placeného a neplaceného volna. Zaměstnanci, kteří jsou v práci vystavováni vyššímu riziku nákazy, nebo u nichž dochází k častějším sociálním interakcím, nahrazovali nemocenskou jinými typy absencí méně často než ostatní pracovníci.

Studie vznikla díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky. Celý text k dispozici zde.

Administrativní kontakt pro média:
Blanka Javorová, blanka.javorova@cerge-ei.cz, +420 602 698 440
Petra Vintrová, petra.vintrova@cerge-ei.cz, +420 771 121 574

Přečtěte si také

• Neblahé dědictví zrušení superhrubé mzdy
• Akademický sněm schválil programové priority Akademické rady do roku 2029
• Na poli v Olomouci se bude testovat geneticky upravený ječmen
• Stará data, nové analýzy: vědci vyřešili 45 let starou záhadu blesků na Saturnu
• Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
• Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
• Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
• Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
• Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření 
• Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům