Zahlavi

Antropoložka Johana Wyss z Etnologického ústavu získala prestižní ERC grant

23. 11. 2022

Proč se dnes ve střední a východní Evropě daří populistům? Jak přemýšlejí a čím žijí lidé v pohraničních oblastech Slezska nebo Haliče? Na tyto otázky se pokusí odpovědět sociální antropoložka Johana Wyss z Etnologického ústavu AV ČR. Pomůže jí k tomu grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši téměř 37 milionů korun (1,5 mil. eur). Johana Wyss se jako sedmá žena zařadila mezi 54 českých elitních vědců a vědkyň, kteří nejprestižnější evropský grant doposud získali.

Pětičlenný tým bude pod vedením Johany Wyss sbírat data o kolektivní paměti obyvatel přeshraničních regionů, zasahujících deset zemí Evropy. Zaměří se například na Slezsko, Halič, Burgenland nebo Istrii.  

Projekt nazvaný MEMPOP: Paměť a populismus zezdola nabízí zcela nový pohled na problematiku populismu nejenom ve střední a východní Evropě, ale i na populismus jakožto globální fenomén. Rada ocenila právě novost a originalitu přístupu, který nezkoumá státy, velká města a populistické „hvězdy“, ale lidi, kteří z nich hvězdy dělají. „Chci se zaměřit na pochopení perspektivy a legitimních a racionálních důvodů, které vedou běžné voliče k podpoře těchto politiků a jejich ideologií,“ říká Johana Wyss.

Slezsko, Halič, Burgenland a Istrie se vyznačují drsnými historickými zvraty, přesuny státních hranic i obyvatel a také narůstajícím populismem. „Napříč Evropou vidíme vzestup populismem zatížených politických stran. A zatímco se většina studií věnuje populistickým politikům ve velkých městech, jako je Praha, Varšava nebo Budapešť, my budeme zkoumat často opomíjené pohraniční regiony a jejich obyvatelstvo. Zajímá nás, jaké důvody vedou voliče k podpoře populistických hnutí,“ vysvětluje antropoložka.

Jak zkoumat skryté postoje a názory
Vědci budou pracovat metodou zúčastněného pozorování při terénním výzkumu, tedy dlouhodobým, zhruba rok trvajícím pobytem na místě. V plánu jsou čtyři transnacionální regiony: česko-polsko-německé Slezsko, ukrajinsko-polská Halič, rakouské Burgenlandsko, které až do konce první světové války patřilo k Uhrám, a chorvatsko-slovinsko-italská Istrie. „Vybírala jsem oblasti, které mají zkušenost s rakousko-uherskou říší. Tři z nich ale také sousedily s jinými evropskými říšemi – Slezsko s Pruskem, Halič s romanovským Ruskem a Istrie s Otomanskou říší,“ vysvětluje klíč k výběru regionů Johana Wyss.

„Zúčastněné pozorování je metoda výzkumu, jejímž prostřednictvím dokážeme pochopit chování, postoje a názory respondenta holisticky, tedy celkově. Podstatnou součástí je navázání opravdového vzájemného vztahu, respektu a důvěry,“ zdůrazňuje badatelka s tím, že všechny údaje v projektu budou anonymizované.

Výzkumům Etnologického ústavu AV ČR jsme se věnovali i v článcích v našem časopise A / Věda a výzkum:

Divočáci za časů moru. Rozhovor s držitelem ERC konsolidačního grantu Luďkem Brožem (A / Věda a výzkum 1/2020)

Cesty moravských migrantů do Banátu za snem odhaluje etnografický výzkum (A / Věda a výzkum 1/2021)

Jinakost ve světě normality. Od kabinetů kuriozit po reality show (rozhovor s Filipem Herzou, A / Věda a výzkum 3/2021)

Text: Leona Matušková s využitím tiskové zprávy tiskového oddělení Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR (fotografie vznikla v červnu 2021 u příležitosti předávání Prémie Otto Wichterleho)

Licence Creative CommonsText a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce