Zahlavi

VIDEOPODCAST: Jak se v současné Číně žije lidem z menšinových etnik?

14. 04. 2026

Nový zákon jednotného čínského národa zásadně mění životy Tibeťanů, Ujgurů a dalších tzv. nechanských etnik v Číně. Je pro ně řešením život v exilu, nebo je režim pronásleduje i za hranicemi? A máme o těchto komunitách realistické představy? Do diskuze o současné kulturní bezpečnosti v Číně jsme pozvali expertku na sociální proměny Tibetu Jarmilu Ptáčkovou a Ondřeje Klimeše, který se zaměřuje na Východní Turkestán neboli Sin-ťiang. Oba výzkumníci z Orientálního ústavu AV ČR sledují dopady snah režimu o vytvoření homogenní čínské národní identity. 

Poslechněte si, jak vypadá digitální dohled nad ujgurskou menšinou v praxi, proč stát vytlačuje lokální jazyky ze vzdělávání a zda je v této situaci možné spatřovat nějakou naději do budoucna. Tato epizoda je k dispozici v audiopodobě i ve videu. 

V epizodě podcastu zve Jarmila Ptáčková na festival asijské kultury Eastern Tunes, který se koná vždy na začátku července v Mikulášovicích ve Šluknovském výběžku.  

Ondřej Klimeš upozorňuje na dokumentární film Čína tě sleduje, který bylo možné vidět letos na festivalu Jeden svět. 

Tématu jsme se již dříve věnovali v epizodě podcastu Na okraji propasti. S Ondřejem Klimešem o Ujgurech v totalitní Číně a v psaném rozhovoru s Jarmilou Ptáčkovou Svědkyně mizejícího Tibetu v časopise A / Věda a výzkum 1/2022 (předchůdce A / Magazínu). 

Podcast moderuje Jitka Kostelníková  // Natočeno ve studiu Karlín OnAir  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠
Text na webu: Jitka Kostelníková, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jitka Kostelníková (úvodní), Jana Plavec (snímky O. Klimeše), archiv J. Ptáčkové

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou vůči Ujgurům žijícím v autonomní oblasti Sin ťiangu.

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou vůči Ujgurům žijícím v autonomní oblasti Sin ťiangu.

Ondřej Klimeš s ujgurskými ženami Guelbahar Haitiwaji, Rahima Mahmut a Kalbinur Sidik v Praze v říjnu 2022 u příležitosti jejich přednášky na Právnické fakultě UK. Paní Guelbahar Haitiwaji svou zkušenost z převýchovného tábora vypráví v knize Přežila jsem čínský gulag, která vyšla česky v roce 2021 v Rybka Publishers.

Ondřej Klimeš s ujgurskými ženami Guelbahar Haitiwaji, Rahima Mahmut a Kalbinur Sidik v Praze v říjnu 2022 u příležitosti jejich přednášky na Právnické fakultě UK. Paní Guelbahar Haitiwaji svou zkušenost z převýchovného tábora vypráví v knize Přežila jsem čínský gulag, která vyšla česky v roce 2021 v Rybka Publishers.

Možnosti výzkumníků dostat se dnes do Číny jsou omezené, Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje Tibetu. Za předmětem svého bádání vyjíždí do oblastí, kde Tibeťané žijí. Tento snímek byl pořízen loni v Nepálu.

Možnosti výzkumníků dostat se dnes do Číny jsou omezené, Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje Tibetu. Za předmětem svého bádání vyjíždí do oblastí, kde Tibeťané žijí. Tento snímek byl pořízen loni v Nepálu.

Jarmila Ptáčková je spoluzakladatelkou a hlavní organizátorkou festivalu Eastern Tunes, který se vždy na začátku července koná ve Šluknovském výběžku.

Jarmila Ptáčková je spoluzakladatelkou a hlavní organizátorkou festivalu Eastern Tunes, který se vždy na začátku července koná ve Šluknovském výběžku.

Ve Šluknovském výběžku Jarmila Ptáčková s rodinou žije.  Nejen, že v oblasti založila a pořádá festival Eastern Tunes, stojí také za projektem Asijské stezky a Tibetského domu, místa konání přednášek a besed pro veřejnost.

Ve Šluknovském výběžku Jarmila Ptáčková s rodinou žije. Nejen, že v oblasti založila a pořádá festival Eastern Tunes, stojí také za projektem Asijské stezky a Tibetského domu, místa konání přednášek a besed pro veřejnost.

Jarmila Ptáčková v Tibetu v roce 2011, v době, kdy ještě výzkumníci nečelili tak velkému problému dostat se do Číny. Podmínky se velmi zpřísnily v souvislosti s pandemií covidu-19 v roce 2020.

Jarmila Ptáčková v Tibetu v roce 2011, v době, kdy ještě výzkumníci nečelili tak velkému problému dostat se do Číny. Podmínky se velmi zpřísnily v souvislosti s pandemií covidu-19 v roce 2020.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce