
Štatl se valí do Prahy, brněnská pracoviště AV ČR se připravují na Veletrh vědy
25. 05. 2026
Jedna akce – tisíce zážitků s Akademií věd. Takové je motto letošního Veletrhu vědy. Jubilejní 10. ročník festivalu se kvapem blíží a přípravy jsou v plném proudu. Nejinak je tomu i na brněnských pracovištích, která rozjíždí organizační maraton. Jak se popularizátoři na setkání s fanoušky připravují?
Veletrh vědy je pro pracoviště Akademie věd ČR jednou z velkých akcí, na které veřejnosti ukazují, jakým výzkumům se věnují a na čem v laboratořích a badatelnách pracují. Dvě výstavní haly PVA Expo v pražských Letňanech nabídnou ve dnech 4.–6. června 2026 více než 100 interaktivních expozic, vědecké show a přednášky i diskuze – tedy pestrý průřez současným výzkumem od přírodních věd přes technické obory až po humanitní disciplíny.
„Do jubilejního ročníku se zapojují téměř všechna pracoviště Akademie věd, z čehož máme radost. Veletrh vědy je totiž i příležitost, kdy se můžou kolegové a kolegyně potkat a udělat si třídenní teambuilding na jedné ze společných akcí,“ vyzdvihuje Petr Borovský ze Střediska společných činností AV ČR, které festival organizuje.
Veletrh si nenecháme ujít
Z brněnských pracovišť jsme vybrali tři popularizátory – Jana Kratzera z Ústavu analytické chemie, Jana Klusáka z Ústavu fyziky materiálů a Hanu Šprtovou z Ústavu výzkumu globální změny. Odpovídali na otázky, jak se na Veletrh vědy připravují a jaké mají tipy pro popularizaci.
1 – Jak vnímáte účast vašeho pracoviště na Veletrhu vědy a co od ní očekáváte? Jak se na blížící se Veletrh vědy připravujete?
2 – Máte tipy pro kolegy a kolegyně, jak na Veletrhu vědy popularizovat vaši vědní oblast?
–
Jan Kratzer, Ústav analytické chemie AV ČR
1 –
Účast na Veletrhu vědy vnímáme nejen jako součást vědecké práce, ale i jako naši morální povinnost vůči laické veřejnosti. Vždyť náš výzkum je z velké části placen z veřejných zdrojů – a tedy z kapes daňových poplatníků. Jsme připraveni přiblížit náplň naší každodenní práce v pochopitelné a poutavé formě všem, kteří o to projeví zájem. Od návštěvníků očekáváme přímou zpětnou vazbu, inspirativní otázky od dětí i dospělých a doufáme, že se nám podaří vzbudit zájem o analytickou chemii napříč generacemi.
Přípravy jsou u nás v plném proudu. Vracíme se k osvědčeným ukázkám z předchozích let, které doplňujeme o nové interaktivní prvky. Věříme, že výsledek bude stát za to a že návštěvníci, kteří přijdou k našemu stánku s velkým očekáváním, odejdou spokojení. Jejich spokojenost je totiž naší největší odměnou.
2 –
Každý si musí najít takovou formu prezentace, která mu nejvíc vyhovuje. Dejte hlavy dohromady a svou první účast na Veletrhu berte jako pokus. Začněte se střízlivější expozicí, kterou do příštích let můžete rozšířit a obměnit podle odezvy návštěvníků. Bezprostředně po Veletrhu vědy si s týmem sedněte a řekněte si, co se povedlo a co ne. Čerpejte během veletrhu inspiraci u ostatních vystavovatelů. Dejte do toho nadšení, zapojte studenty a mladé kolegy.
Letošní expozice: Spektroskopické metody pro kvalitativní i kvantitativní analýzu

Jan Klusák, Ústav fyziky materiálů AV ČR
1 –
Veletrh vědy si nechceme nechat ujít. Těšíme se na rozzářené oči školáků i celých rodin. Jsme rádi, když můžeme návštěvníky překvapit, stejně jako když oni překvapují nás svými úsměvy, úžasem nebo otázkami. A vlastně to bereme i jako teambuilding pro nás samotné.
2 –
Ukazujeme věci jednoduché a zábavné. Ke složitějším tématům a hi-tech technologiím se dostaneme, až když je to s někým potřeba.
Letošní expozice: Materiály jsou všude kolem nás

Karel Klem – Ústav výzkumu globální změny AV ČR
1 –
Jako příležitost seznámit veřejnost s významem výzkumu dopadů klimatické změny na zemědělství a také seznámit kolegy z vědeckých pracovišť a univerzit včetně studentů s možnostmi spolupráce na projektech a využití naší výzkumné infrastruktury.
2 –
Ukazovat, že výzkumy jsou často propojené. Kolegové zabývající se potravinářstvím a ekologií by mohli odkazovat také na naše výsledky v oblasti dopadů klimatické změny na kvalitu potravin, možností adaptace nebo dopadů na ekosystémové služby, jako jsou zadržení vody, biodiverzita a rizik degradace půd a eroze.
Letošní expozice: Zemědělství a potraviny v podmínkách budoucího klimatu

Připravili: Marek Todorov a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Ústav analytické chemie AV ČR, Ústav fyziky materiálu AV ČR a Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Hodnocení v AV ČR je na světové úrovní, říká jeho koordinátor Patrik Španěl
- Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?
- Čtyři osobnosti s mezinárodním renomé získaly medaile Akademie věd ČR
- Jaké jsou výzvy projektového řízení? Společný postup nabízí platforma JAKNAJAK
- Věda fotogenická zve do akce, startuje soutěž pro zaměstnance Akademie věd
- AV ČR udělila medaile osobnostem, které významně přispěly k rozvoji oborů
- Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic
- Ve Strategii AV21 posuneme znalosti o infekčních nemocech, říká Iva Pichová
- Živa ocenila rostlinného fyziologa Jiřího Šantrůčka a nejlepší články roku 2025
- Akademický sněm: 13 priorit podpoří základní výzkum i výsledky pro praxi
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.