PODCAST: Jak voněl starověk? Ptáme se historika vědy Seana Coughlina
30. 09. 2025
Vůně, vonné masti a parfémy doprovázejí lidstvo celá tisíciletí. Velmi důležitou roli hrály ve starém Egyptě, Řecku a Římě. Právě tomuto období se věnuje v mezioborovém projektu Alchymie vůní kanadský historik vědy Sean Coughlin, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jak se k tak nezvyklému výzkumnému tématu dostal? Proč se podle něho hodí, aby uměl historik vědy vařit? A jaký význam v jeho rozhodnutí usadit se u nás měla alchymistická tradice Prahy?
„Studuju texty ze starého Řecka a Říma, v týmu máme egyptology, chemiky a botaniky. To je na naší práci unikátní – vedle čtení knih a rekonstrukcí textů chodíme do laboratoře, kde mícháme látky podle receptur a nápisů, které jsme jako historici objevili v chrámech, a snažíme se přijít na to, jak je pochopit,“ říká v podcastu Sean Coughlin.
Na otázku, proč si jako svou vědeckou základnu zvolil zrovna české hlavní město, odpovídá: „Pro tento druh výzkumu není lepší místo než alchymistická Praha. Navíc jsme zde získali vizionářskou podporu od Akademie věd ČR a Grantové agentury ČR. V Praze jsou také vědci, kteří si pokládají otázky týkající se historie a mají zájem pracovat s chemiky, fyziky a učit se jejich jazyk, aby mohli přistupovat k primárním textům úplně novým způsobem.“
Rozhovor se Seanem Coughlinem jsme nahrávali v červnu 2025 v Botanické zahradě Praha, kde právě rozkvétaly lilie, které tam historici a chemici z projektu Alchymie vůní zasadili. Květy lilií jim posloužily jako základní ingredience pro výrobu antického parfému súsinon.
O projektu si můžete přečíst také článek Vůně: omamná síla Kleopatry v A / Magazínu Akademie věd ČR. K dispozici je ve verzi PDF v časopise, v aktualitách na webu AV ČR nebo načtený ve formě audiočlánku.
Moderace: Jitka Kostelníková / Dabing: Justin Svoboda / Překlad: Tereza Novická / Redakce překladu: Jana Bečvářová / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
- PODCAST: S Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
- PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové
- PODCAST LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
- PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.