Zahlavi

Na Zemi roste přes šest milionů druhů hub, zjistili vědci z databáze

04. 03. 2021

Popsaných hub jsou jen desítky tisíc, rostou jich ale miliony. K odhadu badatelé z Mikrobiologického ústavu AV ČR využili největší databázi pozorování GlobalFungi. Vznikala tři roky a pracovalo na ní třicet vědců z tohoto ústavu. Nyní poskytla podklady pro zjištění, že na světě existuje minimálně 6 280 000 druhů hub. Výsledky publikovali v časopise Fungal Diversity.

Procházky do lesa a hledání hub patří mezi oblíbené kratochvíle. Běžný houbař jich rozezná možná desítky. Ve skutečnosti ale sbírá jen plodnice, sama houba se totiž skrývá pod zemí, v podhoubí. Proto o velké části druhů vědí jen experti. Ti nyní zjistili, že se na Zemi vyskytuje minimálně 6 280 000 druhů hub. Dosavadní odhady se pohybovaly v rozmezí dvou až čtyř milionů.

Tým Petra Baldriana z Mikrobiologického ústavu AV ČR ke svému výzkumu využil existující databázi GlobalFungi, která loni zahájila provoz. Z odhadovaného počtu druhů tvoří většinu vřeckovýtrusé houby, například lanýže a kvasinky, a dále houby stopkovýtrusé, kam patří řada populárních hub tvořících nadzemní plodnice (například hřib, muchomůrka nebo žampion).

„Druhy hub jsme počítali tak, že jsme využili databázi více než 27 tisíc pozorování z celého světa. Z toho, jak rychle se zvyšujícím se počtem popsaných vzorků přibývá nových druhů, můžeme usuzovat, kolik jich ještě čeká na odhalení. Z odhadovaného počtu více než šesti milionů druhů zatím sekvenační metody zachytily asi jeden milion,“ říká Petr Baldrian.

Sekvenační metody k určování konkrétních druhů využívají DNA získané ze studovaného vzorku. Díky těmto postupům se výzkumníkům daří rozpoznávat řadu nových druhů, a to od arktických oblastí až po tropy. Analýza dat výskytu spolu s údaji o klimatických podmínkách na daných lokalitách mohou předpovědět, jak budou houby reagovat na vývoj klimatu.

Houby
Ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) patří mezi vřeckovýtrusné houby, druhově nejbohatší skupinu.

Houby tvoří hned po hmyzu druhou skupinu organismů s nejvyšší odhadovanou diverzitou druhů. Přestože těch popsaných jsou v současnosti pouze desítky tisíc, celkový počet na Zemi lze určit na základě znalosti jejich biologie, například počtu hostitelských rostlin. Houby s nimi pojí úzká partnerská spolupráce. Zatímco rostliny houbám dodávají látky potřebné pro růst, tenká houbová vlákna zase umožňují rostlinám získávat minerální živiny (hlavně dusík a fosfor) z drobných půdních pórů, kam by se kořeny nemohly dostat. Čím chudší jsou půdy na živiny, tím důležitější roli houby v tomto smyslu hrají. „Na symbióze s nimi jsou závislé prakticky všechny stromy, ale také většina okrasných a planých rostlin i řada kulturních plodin, například proso,“ dodává Petr Baldrian.

Nejvíce druhů hub se skrývá ve vzorcích půdy a v rostlinném opadu, ale vyskytují se i v kořenech, listech či tlejícím dřevě. Houby představují bohatý zdroj biologického materiálu značné hodnoty, proto velké množství druhů nachází uplatnění v biotechnologiích či medicíně.

O unikátní databázi GlobalFungi jsme psali v článku Čeští mikrobiologové sestavili atlas rozšíření hub.

Další informace o výzkumu vědců z Mikrobiologického ústavu AV ČR se dozvíte ve Strategii AV21: Od jaderné fúze po lidská práva:

Strategie AV21

Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Tereza Vlková, Mikrobiologický ústav AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce