
Matka předává rytmické metabolické signály mozku plodu
01. 12. 2025
Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců a odhaluje dříve neznámé metabolické signály, které matka předává plodu prostřednictvím výživy.
Výzkumný tým analyzoval vývoj molekulárních cirkadiánních hodin u potkanů od prenatálního období až po dospělost.
„Naše výsledky ukazují, že již před tím, než se u plodu spustí vlastní cirkadiánní hodiny, jsou v jeho mozku přítomny rytmické metabolické signály pocházející z mateřské stravy," vysvětluje hlavní autorka studie Alena Sumová, vedoucí Oddělení biologických rytmů ve Fyziologickém ústavu AV ČR (FGÚ AV ČR). „Identifikovali jsme rytmy v hladinách esenciálních aminokyselin, karnitinů a nukleosidů v mozku plodu, které mizí po narození a znovu se objevují až po odstavení mláďat."
Studie prokázala, že cirkadiánní hodiny se u potkaních plodů rozvíjejí postupně. V 19. dni embryonálního vývoje, tedy 2 až 3 dny před narozením, ještě nejsou plně funkční. Přesto metabolismus v jejich mozku vykazuje 24hodinové rytmy – což naznačuje, že tyto rytmy jsou řízeny signály z mateřského organismu, nikoli vlastními hodinami plodu.
Aplikace COMA: Interaktivní atlas cirkadiánní metabolomiky
Velkým přínosem projektu bylo využití volně dostupné nové webové aplikace COMA (Circadian Ontogenetic Metabolomics Atlas), která vznikla v roce 2025 ve Fyziologickém ústavu AV ČR s podporou Národního institutu CarDia. Jedná se o interaktivní otevřenou databázi, která detailně mapuje cirkadiánní (denní) metabolické rytmy v šestnácti anatomických strukturách potkana v různých vývojových fázích. COMA obsahuje kompletní dataset metabolomických a lipidomických profilů z různých tkání v průběhu vývoje, který je určen pro širokou vědeckou komunitu.
„COMA představuje unikátní výzkumný nástroj, který umožňuje vědcům z celého světa procházet našimi daty, generovat vlastní grafy a objevovat nové souvislosti mezi cirkadiánními rytmy a metabolismem," dodává spoluautor studie Tomáš Čajka z FGÚ AV ČR, který spolu s Alenou Sumovou stojí za jejím vznikem. Aplikace je výsledkem dlouhodobé snahy o otevřenou vědu a zajišťuje, že data budou sloužit dalším badatelům v oblasti chronobiologie a metabolomiky.
Vliv denního rytmu matky na zdraví dítěte
Výzkum finančně podpořily Grantová agentura České republiky a Národní ústav provýzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) v rámci programu EXCELES financovaného Evropskou unií prostřednictvím iniciativy Next Generation EU.
„Program EXCELES nám umožnil využít nejmodernější metabolomickou infrastrukturu a propojit výzkum základních mechanismů biologických hodin s aplikovaným výzkumem metabolických onemocnění," dodává Martin Sládek z FGÚ, první autor studie. „Propojení cirkadiánních rytmů s metabolismem má zásadní význam pro pochopení vzniku civilizačních chorob včetně obezity, diabetu nebo kardiovaskulárních onemocnění."
Výsledky studie mají dalekosáhlé důsledky pro perinatální medicínu. Narušení mateřských cirkadiánních rytmů – například v důsledku práce na směny nebo nezdravého životního stylu během těhotenství – by mohlo ovlivnit nastavení biologických hodin u potomka a zvýšit riziko metabolických poruch v pozdějším životě.
„Naše zjištění otevírají nové možnosti pro prevenci metabolických a kardiovaskulárních onemocnění již v prenatálním období," uzavírá Alena Sumová. „Pochopení toho, jak matka synchronizuje biologické hodiny plodu, může vést k doporučením pro těhotné ženy ohledně pravidelnosti jídla a denního režimu."
Odkaz na publikaci:
Sládek M., Houdek P., Čajka T., Sumová A.: Maternal food-derived signals oscillate in the fetal suprachiasmatic nucleus before its circadian clock develops. PLoS Biol 23(9): e3003404 (2025). DOI: 10.1371/journal.pbio.3003404
Kontakt pro média:
Ing. Olga Zimmermannová, Ph.D.
Fyziologický ústav AV ČR
+420 778 484 825
olga.zimmermannova@fgu.cas.cz
Přečtěte si také
- Světové prvenství české vědy: stárnutí vajíček lze zvrátit
- Mezinárodní soutěž Dream Chemistry Award poprvé v historii vyhrál Čech
- Vědci objasnili, jak rostlinné buňky spouštějí životně důležité procesy
- V Praze začíná mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
- Umělá inteligence rozpozná parazitické vejce lépe než průměrný ornitolog
- Jeden název, sedm druhů: vědci odhalili chyby v určení hub ze světových sbírek
- Vědci z CzechGlobe vyvinuli první globální monitoring dopadů sucha
- Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul
- Ceny Akademie věd vyzdvihnou mimořádné výsledky i popularizaci vědy
- Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.