Zahlavi

PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové

09. 09. 2025

Šikana je typem agrese, pro který je typická asymetrie sil. Co to přesně znamená a kdy se takové chování nevyplácí? Je vždy dobré se zastat oběti? Budou někdy školy úplně bez šikany? Psycholožka Lenka Kollerová přináší hluboký vhled do této problematiky a představuje výzkum laboratoře sociálního a emocionálního vývoje Psychologického ústavu AV ČR, kde se svým týmem studuje vrstevnické vztahy mezi dospívajícími hlavně ve školním prostředí. Sledujte náš podcast nově i ve videu: na Spotify i YouTube.

Agrese a s ní spojená šikana je určitým druhem chování, k němuž v kolektivu třicítky dětí může běžně docházet. Školy tak musí být připravené na to, že se šikana může pořád znovu objevovat a nezmizí. „Učitelé jsou informovaní dobře a mohli by si víc věřit. Někdy se totiž bojí, že budou intervenovat špatně. Myslím si, že potřebují nějaké povzbuzení a podporu, která by měla přicházet i od ředitelů škol,“ říká v podcastu Lenka Kollerová.

Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce