PODCAST: O hate speech, cenzuře a filozofii jazyka s Tomášem Koblížkem
10. 03. 2023
Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech. Jak uvažuje filozof jazyka o nenávistných výrocích? Proč je pro něj vzrušující konfrontace hodnot, jako jsou svoboda slova a rovnost, které jsou pro naši společnost důležité? V rozhovoru uvažujeme o dopadech cenzurních zásahů, o významu pojmu hate speech a jeho nebezpečnosti. Dozvíte se také, jak se svoboda slova může stát obětí ve jménu obhajoby nenávistných výroků.
Tématu jsme se věnovali také v článku Hate speech ohrožuje českou společnost, znělo na konferenci v Senátu na našem webu.
Podcast si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Tvorba podcastu je finančně podpořena ze Strategie AV21.
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou
- PODCAST: Jak připomínat železnou oponu? Jiří Woitsch nás provází Tachovskem
- PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
- PODCAST: Jak voněl starověk? Ptáme se historika vědy Seana Coughlina
- PODCAST: S Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
- PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové
- PODCAST LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
- PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.