Zahlavi

PODCAST: Na okraji propasti. S Ondřejem Klimešem o Ujgurech v totalitní Číně

25. 10. 2022

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou vůči Ujgurům žijícím v autonomní oblasti Sin ťiangu. Proč se musí na 12 milionů místních obyvatel vzdát své ujgurské identity? Kvůli čemu je Čína posílá do převýchovných táborů, na nucené práce nebo do vězení? Z jakých důvodů mají být Ujguři čínštějští než sami Číňané? A jak na probíhající genocidu reaguje nebo nereaguje demokratický svět? Poslechněte si temný příběh Východního Turkestánu, jak se Sin ťiang také nazývá.

„Pouze zlomku lidí se podaří dostat se za hranice. A pouze malá část z nich se dostane do bezpečného zahraničí. Proč o své zkušenosti nemluví? Trpí traumatem, které je těžké zpracovat. I proto o teroru a újmě nejsou schopni mluvit. A taky se bojí o svou rodinu. Společnost je čínským terorem zdecimovaná,“ říká Ondřej Klimeš.


„Poukazování na ujgurskou identitu, výuka o ujgurské literatuře nebo historii je považována za projev separatismu a podle toho trestána,“ zazní také v podcastu.


Sinolog Ondřej Klimeš s ujgurskými ženami Guelbahar Haitiwaji, Rahima Mahmut a Kalbinur Sidik v Praze v říjnu 2022 u příležitosti jejich přednášky na Právnické fakultě UK. Paní Guelbahar Haitiwaji svou zkušenost z převýchovného tábora vypráví v knize Přežila jsem čínský gulag, která vyšla česky v roce 2021 v Rybka Publishers.

Podcast si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Audio: Jitka Kostelníková
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce