Zahlavi

PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová

09. 12. 2025

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z blesků umět využívat energii? A vyskytují se i na jiných planetách? Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Věděli jste, že existuje více typů blesků a směřují nejen dolů, ale „tančí“ i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. Podívejte se na videopodcast na YouTube nebo Spotify, na Apple Podcasts je epizoda v audiopodobě.    

00:49 Co ještě nevíme o blescích? 

03:26 Nadoblačné blesky: skřítci a elfové

06:50 Nadoblačné blesky: modré a obří výtrysky

11:24 Jak se blesky zaznamenávají a měří 

22:26 Blesky na Jupiteru 

27: 59 Blýská se i na dalších planetách?

33:23 Příprava mise ExoMars 

35:05 Kam nasměřovaly vědkyni zkušenosti s družicí Magion 

37:06 Družice Taranis a důvod ke studiu fyziky plazmatu

39:46 Doktorské studium fyziky plazmatu a popularizace 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce