Zahlavi

PODCAST: Analýza digitálních obrazů pohledem Barbary Zitové

25. 02. 2026

Dívá se na obrazy, ale místo barev a tvarů vidí čísla a algoritmy. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vysvětluje, jak matematika a umělá inteligence pomáhají tam, kde lidské oko nestačí. Její práce umožňuje lékařům diagnostikovat nemoci ze záznamu spánku, policistům odhalovat digitální podvrhy a restaurátorům nahlížet pod vrstvy maleb starých mistrů. Je AI jen další nástroj v rukou umělce, nebo hrozba pro naši schopnost rozeznat realitu? A proč bychom se chatbotů měli ptát jako desetileté děti? Poslechněte si, jak matematika vrací zrak Hubbleovu teleskopu a hlídá zdraví lidských hlasivek i podmínky hospodářských zvířat. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková /  Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.  

Přečtěte si také rozhovor s Barbarou Zitovou v A / Magazínu Akademie věd V éře AI se falešná fotka pozná jen těžko, říká expertka na obrazové informace

A / Magazín 4/2025
4/2025 (verze k listování)
4/2025 (verze ke stažení)


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce