Nejzajímavější výsledky z projektu „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti“

Víc než pět let trval výzkum Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který se komplexně zabýval možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí. Ovlivňuje znečištěné ovzduší zdravotní stav i kvalitu života mladých žen? A jaký vliv má na mužskou reprodukci? Nejen tyto výsledky z projektu „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“ představili jeho řešitelé dnes na závěrečném setkání v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.  

Víc než pět let se odborníci v rámci projektu „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, komplexně zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka. „Rozsáhlý a časově velmi náročný projekt byl strukturován do čtyř vzájemně propojených programů. Věříme, že naše studie a její výsledky mohou být zásadním argumentem pro legislativní změny pro případné snížení zdrojů rizik,“ říká řešitel projektu Ing. Jan Topinka, CSc., DSc.

V rámci Programu 1, který byl zaměřen na hodnocení expozice, zdravotního stavu a životního stylu populace, vědci představili komplexní hodnocení znečištění ovzduší a celoživotních expozic obyvatelstva průmyslové, environmentálně znečištěné oblasti Moravskoslezského kraje ve srovnání s environmentálně nezatíženou oblastí kraje Jihočeského. V projektu porovnávali také dopad znečištěného ovzduší na zdravotní stav obyvatel těchto oblastí a zaměřili se také na socioekonomické faktory a faktory životního stylu ovlivňující zdravotní stav a kvalitu života mladých žen/matek a osob středního věku v obou geografických oblastech.

Program 2 byl zaměřen na molekulárněepidemiologické studie na vybraných populacích. Studie se účastnili matky se svými novorozenci, strážníci městské policie nebo třeba rekreační běžci. Vědci vždy porovnávali výsledky z Ostravska a Českobudějovicka a hledali vztah mezi vnější a vnitřní expozicí látkám v životním prostředí a markery expozice a raného účinku (oxidační stres, genetické poškození). „Smyslem programu je identifikace nejdůležitějších expozic a jejich důsledků jako podklad pro časná preventivní opatření. V rámci programu byla potvrzena hypotéza takzvané adaptivní odpovědi, kdy se opakovaně ukazuje, že lidé žijící dlouhodobě v oblasti se sníženou kvalitou životního prostředí jsou z biologického hlediska na tuto situaci lépe adaptováni. V rámci Programu 2 jsme také provedli studie nemocnosti dětí ve věku do dvou let,“ dodává Ing. Jan Topinka, CSc., DSc.

Program 3 byl převážně zaměřen na poruchy mužské reprodukce. Konkrétně na poruchy vývoje spermií způsobené znečistěným ovzduším. Vědci sledovali kvalitu spermií u strážníků městské policie ve studovaných oblastech s různou úrovní znečištění. „Dosud získané výsledky naznačují, že dochází ke změnám morfologických a funkčních vlastností spermií v závislosti na typu expozice. Dokonce jsme vypozorovali narušení genetického materiálu spermií, které bylo potvrzeno i vyšetřením krevních buněk,“ dodává řešitel projektu Jan Topinka.

V Programu 4 vědci posuzovali vzájemné vlivy pravidelné pohybové aktivity na zdraví, chronická zranění a psychickou pohodu u skupin běžců a neaktivní populace z průmyslové a neprůmyslové oblasti. Jednotlivé dílčí studie také sledovaly vliv znečištěného prostředí a interakce mezi vnějším prostředím a biomechanickými, fyziologickými a psychosociálními faktory na incidenci běžeckých zranění, vybrané rizikové faktory chronických onemocnění, psychickou pohodu a kvalitu života. V rámci programu 4 odborníci získali řadu unikátních výsledků o asociaci mezi znečištěným ovzduším a indikátory zdraví. Dokonce sledovali i vliv restrikcí v průběhu pandemie COVID-19 na pohybovou aktivitu a zdraví studovaných populací. Vědci získali také unikátní výsledky o asociacích mezi pravidelnou pohybovou aktivitou a kvalitou svalově kosterních tkání a také data o incidencích zranění běžců.

Přečtěte si také

• Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
• Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
• Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
• Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
• Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření 
• Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
• Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
• Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
• Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
• Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat