Zahlavi

Časopis AΩ: Neznámé choroby, věda na ledoborci a pravěké kosti

06. 05. 2020

O koronaviru už se toho napsalo dost, věděli byste ale, jaká je nejvzácnější, a naopak jaká nejčastější nemoc na světě? Jestli a případně proč lidské choroby roznášejí zrovna netopýři? A jak proti zákeřným onemocněním pomáhají miniprasátka z české vědecké laboratoře? Dozvíte se to v novém čísle popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.

„Hlavní téma časopisu se z pochopitelných důvodů točí kolem chorob a epidemií, ale neomezuje se jen na tu současnou. Naopak se snaží ukázat, že epidemie provázejí lidstvo odnepaměti a že o nemocích toho víme spoustu, třebaže ještě stále nevíme všechno,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Vedle hlavního tématu se časopis věnuje dalším zajímavostem:

Výběr z obsahu:  

Světlonoši letních luk a hájů – o světluškách.

Dva měsíce „prázdnin“ na ledoborci – rozhovor s Olgou Flegontovou

Po stopách lovců mamutů, s notebookem a mikroskopem – o výzkumu archeologů na jižní Moravě

Soutěžte s Akademií věd ČR

Věda na doma – unikátní projekt vědců a vědkyň pro veřejnost v době koronaviru

Celý časopis AΩ / Věda pro každého si můžete přečíst ve formě PDF nebo v listovací verzi. Vedle časopisu AΩ / Věda pro každého vydává Akademie věd ČR také periodikum A / Věda a výzkum a nově natáčíme podcasty z vědeckého prostředí. Všechny časopisy, audia i videa jsou zdarma na naší webové stránce. Sledujte nás také na sítích @Akademieved.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Ilustrace: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce