Zahlavi

ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI

01. 04. 2019

V prostorách barokního zámku v Liblicích se uskutečnilo 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), zaměřeného na integraci evropského výzkumu a posílení mezinárodní spolupráce. K hlavním diskusním tématům patřila aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 neboli operačního plánu pro nejbližší roky.

68. plenární zasedání se konalo koncem března v barokním zámku Liblice u příležitosti zahájení předsednického mandátu ESFRI Jana Hrušáka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který se této funkce ujal 1. ledna 2019. ESFRI se do ČR vrátilo po čtyřech letech.

Plenární zasedání zahájil náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček, který ve své úvodní řeči vyzdvihl roli ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA) a ocenil přínosy ESFRI pro oblast výzkumných infrastruktur v Evropě i mimo ni.

Budoucí směřování

Stěžejním tématem 68. plenárního zasedání ESFRI byla zejména diskuse o budoucím směřování ESFRI a příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánovaná pro rok 2021.

Diskuse o budoucím směřování navázala na závěry workshopu „ESFRI: Future Directions“, který proběhl koncem ledna 2019 v Londýně. Tyto závěry byly shrnuty do tří oblastí „ESFRI Mission“, „ESFRI Vision“ a „ESFRI Priorities for Action“, dále rozčleněných do podoblastí zaměřených na posílení strategické role ESFRI a jeho dopadu na ERA, roli ESFRI v konsolidaci „krajiny“ výzkumných infrastruktur v Evropě, organizaci ESFRI a vývoj směřování Cestovní mapy ESFRI.

Cestovní mapa

V rámci přípravy aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 byla identifikována opatření, která bude třeba před samotným zahájením procesu aktualizace realizovat. Například bude revidována metodika tak, aby reflektovala poučení z aktualizace 2018. Velké změny metodiky se neočekávají, nicméně by však mělo dojít k revizi minimálních klíčových požadavků nových návrhů evropských výzkumných infrastruktur a k úpravě dotazníků a hodnotících formulářů. Dále by měla proběhnout aktualizace hodnotících procesů, co se týká vyšší míry zapojení externích evaluátorů, a i k lepší koordinaci mezi strategickými pracovními skupinami ESFRI. Tato opatření mají posílit transparentnost hodnotícího procesu ESFRI. Větší důraz bude kladen mimo jiné i na přípravu „analýz krajiny“, jež by měly v budoucnu sloužit jako nástroj strategického plánování evropské „krajiny“ výzkumných infrastruktur.

Z dalších témat, která se na plenárním zasedání ESFRI projednávala, zmiňme spolupráci na přípravě Akčního plánu ERA, připravovanou analýzu nákladů evropských výzkumných infrastruktur a informaci o dosavadním postupu pracovní skupiny pro monitoring evropských výzkumných infrastruktur, včetně návrhu klíčových ukazatelů jejich výkonnosti.

Příští plenární zasedání ESFRI, již devětašedesáté, se uskuteční v červnu 2019 v Bukurešti při příležitosti rumunského předsednictví v Radě EU.

Související články:

Novým předsedou ESFRI zvolili Jana Hrušáka

Připravila: Ilona Trtíková, CESNET, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: CESNET

 

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce