Zemětřesení na Kamčatce bylo „slyšet“ až ve výšce 340 kilometrů

Český vědecký tým z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR jako první experimentálně zachytil infrazvuk vyvolaný zemětřesením ve výšce okolo 340 kilometrů nad zemským povrchem. Rekordní měření po zemětřesení na Kamčatce překonalo dosavadní hranici pozorování o více než sto kilometrů a potvrzuje předpovědi numerických modelů šíření infrazvuku. Výsledky publikoval mezinárodní vědecký časopis Atmospheric Chemistry and Physics.

Přesně před rokem, 29. července 2025 světového času, zasáhlo poloostrov Kamčatka silné zemětřesení způsobené střetem tichomořské a severoamerické zemské desky. „Toto zemětřesení dosáhlo síly 8,8 magnituda a stalo se tak třetím nejsilnějším zemětřesením v tomto století,“ upřesňuje Jaroslav Chum z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Seismické vlny se šířily na vzdálenost přes 8 000 kilometrů a byly zaznamenány i na území České republiky a Slovenska. Pohyb zemského povrchu však vybudil infrazvukové vlny šířící se vertikálně i do atmosféry a ionosféry.

Vědecký tým Jaroslava Chuma zachytil infrazvuk v ionosféře vybuzený zemětřesením na vzdálené Kamčatce v rekordních výškách okolo 340 km nad zemským povrchem. „Infrazvuku trvalo přibližně 12 minut, než po příchodu seismických vln do Česka vystoupal ze zemského povrchu do výšky 340 kilometrů, kde ho v ionosféře zachytil náš systém kontinuálního dopplerovského měření,“ vysvětluje Jaroslav Chum. Dopplerovský systém sám o sobě měří rychlost pohybu plazmatu v místě odrazu dopplerovského signálu a pro přesné určení výšky odrazu jej vědci využívají v kombinaci s digitální ionosondou. Díky tomu je možné výšku odrazu Dopplerovského signálu určit s takovou přesností.

Měření potvrdila, že zatímco u zemského povrchu dominovaly kmity s periodami kolem 20 sekund, při cestě nahoru atmosféra vyšší frekvence pohltila. Do rekordní výšky 340 km tak dorazily vlny s velmi dlouhými periodami (více než tři minuty). Dosud byl infrazvuk vyvolaný zemětřesením prokazatelně experimentálně pozorován jen do výšek cca 220 km.

Česká dopplerovská síť je ve světovém měřítku unikátní a nejrozsáhlejší. Právě Ústav fyziky atmosféry Akademie věd tento systém pro měření změn a pohybů v ionosféře před více než 10 lety vyvinul. Úspěšně ho provozuje nejen v ČR a na Slovensku, ale ve spolupráci se zahraničními partnery také v Belgii, Německu, Maďarsku, Argentině, Taiwanu, v Jižní Africe i na Antarktidě. „V květnu tohoto roku jsme systém nově instalovali i ve Španělsku jihovýchodně od Barcelony. Tam už je připraven na měření změn v ionosféře během úplného zatmění Slunce, které má nastat letos 12. srpna,“ doplňuje Jaroslav Chum.

Publikace:

Chum, J., Mošna, Z., Baše, J., Zedník, J., Schmidt, C., Hannawald, P., Rusz, J., Urbář, J., and Mackovjak, Š.: Co-seismic infrasound in the ionosphere over Central Europe from the M8.8 Kamchatka 2025 earthquake observed by Doppler sounding at record heights, Atmos. Chem. Phys., 26, 9559–9569, https://doi.org/10.5194/acp-26-9559-2026, 2026.

Kontakt:

Ing. Jaroslav Chum, Ph.D.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
jachu@ufa.cas.cz
+420 605 419 378

Fotografie:

https://earthquake.usgs.gov/earthquakes/eventpage/us6000qw60/executive

Přečtěte si také

• Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
• Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
• Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
• Bělozubka tmavá se dál šíří Českem. Vědci znovu žádají veřejnost o pomoc
• Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
• Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
• Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
• Jak může vypadat Česko v roce 2100?
• Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
• Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty