Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
01. 04. 2026
Tradiční novoroční představení Akademie věd ČR se přesunulo do březnového termínu, místem jeho konání ale zůstala pražská Státní opera. Předseda instituce Radomír Pánek přivítal 31. března 2026 významné hosty z vědecké, politické, diplomatické a kulturní sféry. Ve spolupráci s Národním divadlem pro ně Akademie věd ČR připravila operu Tosca od Giacoma Pucciniho.
„Akademie věd se dlouhodobě snaží být nejen špičkovou výzkumnou institucí, ale také otevřeným a odpovědným aktérem ve společnosti,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a dodal, že proto považuje za přirozené, aby fungovala jako součást širší kulturní scény a vytvářela prostor k setkávání – a to nejen mezi vědci, ale i s jejími partnery a veřejností.
Ředitel Národního divadla Jan Burian dále upozornil, že budovy Národního divadla se nacházejí poblíž vzdělávacích institucí – Akademie věd, Univerzity Karlovy a Národního muzea. „Poselství našich předků je tedy jasné: sepětí vědy, vzdělání a kultury chápali jako cestu, která může svět nejen rozvíjet, ale v kritických chvílích i zachránit,“ zdůraznil.
Představení uvedli ředitel Národního divadla Jan Burian a předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek (zleva)
Pucciniho Tosca měla premiéru roku 1900 a v současnosti je jednou z nejčastěji uváděných oper. Přináší tragický příběh lásky zpěvačky Tosky a malíře Cavaradossiho a zvůle šéfa policie Scarpii. Libreto napsali Luigi Illica a Giuseppe Giacosa podle francouzské divadelní hry La Tosca od Victoriena Sardoua.
Inscenace Státní opery v režii Martina Otavy využívá výpravu Josefa Svobody z roku 1947. Hlavní role na představení ztvárnili Petra Alvarez Šimková, Peter Berger a Daniel Čapkovič, orchestr dirigoval Hilary Griffiths.
Generálním partnerem představení byla společnost IOCB Tech, která se jako součást Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR zaměřuje na hledání komerčně zajímavých badatelských projektů na tomto pracovišti. Dalšími partnery představení byly Nemocnice Agel Třinec-Podlesí, Galerie Kodl a firma Zeiss. Poděkování patří také sponzorům Akant Art, Celtes a JFH + inženýring.
Více fotografií najdete na Zoneramě AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová a Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
- Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
- AV ČR nesouhlasí s návrhem zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami
- Krize biodiverzity je fakt, už ale víme, co máme dělat, říká Radim Hédl
- Značka Academia slaví 60 let. Neduhy šedesátníka ale netrpí, říká Jiří Padevět
- Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce
- Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.