Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
04. 03. 2026
Nestabilní geopolitická situace posledních let si žádá posílení obranného výzkumu. S tímto vědomím uzavřely Akademie věd ČR a Univerzita obrany rámcovou dohodu o spolupráci, která povede mimo jiné k využití poznatků z výzkumů v praxi. Dokument podepsali předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a rektor univerzity Jan Farlík 4. března 2026 v Konferenčním centru AV ČR zámek Třešť.
Hlavním impulzem k uzavření dohody o spolupráci mezi Akademií věd ČR a Univerzitou obrany je podle Martina Pivokonského z Akademické rady AV ČR rostoucí význam obranného výzkumu. Stal se totiž předmětem zájmu obranných složek státu i průmyslových partnerů.
„Spolupráci s Univerzitou obrany vnímám jako důležitý krok pro Akademii věd. Těším se na konkrétní projekty a věřím, že nám pomohou účinněji přenášet špičkové vědecké výsledky do praxe,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Dodává, že v oblasti bezpečnosti a obranyschopnosti jde pro naši společnost o zásadní téma.
Rektor Univerzity obrany Jan Farlík (vlevo) a předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek
„Pracoviště Akademie věd disponující v různých oborech špičkovým know-how a hledají partnera, který by jim pomohl s uplatněním dosažených výsledků v tak důležité oblasti, jakou jsou bezpečnost a obranyschopnost. Univerzita obrany nepochybně takovým partnerem je,“ zdůrazňuje Martin Pivokonský, který má v gesci mimo jiné spolupráci instituce s Ministerstvem obrany. Dodává, že podepsání dohody zastřeší a rozšíří spolupráci, jež se dosud odehrávala na úrovni týmů.
Zacíleno na praktické aplikace
Instituce plánují rozvíjet výzkum ve všech vědních oblastech, konkrétně chtějí například prohlubovat poznatky o technologiích, kybernetické bezpečnosti, ochraně zdraví, ale také dějinách vojenství.
Jedním z hlavních cílů je, jak zdůrazňuje Martin Pivokonský, využití výsledků v praxi: „Bezpečnostní výzkum je svým zaměřením v podstatě vždy aplikovaný. Má-li společná snaha přispět k posílení obranyschopnosti státu a ochraně obyvatel, jsou praktické aplikace nezbytné.“
Daší informace najdete na webu Univerzity obrany.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Viktor Sliva, Univerzita obrany
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd
- Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor?
- Houby, slitiny i proměny dějin: Grantová agentura ČR ocenila vědce z AV ČR
- Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
- Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
- Dvousvazkový Hynais ovládl Ceny Nakladatelství Academia
- Česko hledá bělozubku tmavou. Zkontrolujte pastičky, vyzývá Alena Fornůsková
- Marcela Buchtová: Akademie věd a vysoké školy nejsou konkurenty, ale partnery
- Klíčem k tajemství obrazu může být i nepatrný detail, říká Julie Jančárková
- Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.