Zahlavi

Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga

15. 06. 2026

Zaměstnanci Akademie věd ČR si 11. června 2026 v Obecním domě opět vychutnali koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Letos si poslechli díla dvou skladatelů 20. století, Dmitrije Šostakoviče a Mieczysława Weinberga. Hudební večer pro ně instituce každoročně připravuje ve spolupráci s pražskými symfoniky.

„Často mě překvapuje, jak výborné muzikanty najdeme mezi špičkovými vědci. Věřím, že to není náhoda,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Hudebníci i vědci podle něj totiž sdílejí sebekázeň, odhodlání a hluboké nadšení pro svůj obor. V této souvislosti připomněl také někdejší název instituce, Česká akademie věd a umění. Spolu s ním publikum v sále přivítal ředitel symfonického orchestru Daniel Sobotka.


Daniel Sobotka a Radomír Pánek

Pražští symfonikové, které řídil dirigent Case Scaglione, zahráli díla dvou blízkých přátel – Koncert pro trubku B dur op. 94 od Mieczysława Weinberga a Symfonii č. 11 g moll op. 103 „Rok 1905“ od Dmitrije Šostakoviče. Doprovodil je maďarský virtuos na trubku Gábor Boldoczký.

Akce patří do série slavnostních koncertů pro zaměstnance Akademie věd ČR, které organizuje, podobně jako novoroční představení, Středisko společných činností AV ČR.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

FOK001

FOK001

FOK002

FOK002

FOK003

FOK003

FOK004

FOK004

FOK005

FOK005

FOK006

FOK006

FOK007

FOK007

FOK008

FOK008

FOK009

FOK009

FOK010

FOK010

FOK011

FOK011

FOK012

FOK012

FOK013

FOK013

FOK014

FOK014

FOK015

FOK015

FOK016

FOK016

FOK017

FOK017

FOK018

FOK018

FOK019

FOK019

FOK020

FOK020

FOK021

FOK022

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce