
JAKNAJAK: Manažeři z pracovišť AV ČR sdílejí zkušenosti při řešení projektů
21. 11. 2025
Praktické tipy, debaty o výzvách projektového řízení i výměnu zkušeností přineslo setkání platformy JAKNAJAK. Projektoví a finanční manažeři z pracovišť Akademie věd ČR na něm diskutovali o Operačním programu Jan Amos Komenský nebo o otevřené vědě. Jak chtějí posílit spolupráci při řešení projektů i dalších programů, z nichž se výzkumy financují?
Komunikační platforma JAKNAJAK uspořádala 4. listopadu 2025 v Ústavu termomechaniky AV ČR setkání projektových a finančních manažerů z pracovišť Akademie věd ČR. Akce se zaměřila na sdílení informací, které se týkají projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), výměnu zkušeností mezi řešitelskými týmy a prohloubení spolupráce uvnitř Akademie věd ČR.
Akci uvedla a moderovala Marcela Buchtová z Akademické rady AV ČR, která se věnuje řešení koncepčních otázek programové a projektové spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vysokými školami a poskytovateli podpory a také koordinuje aktivity, jež se dotýkají operačních programů strukturálních fondů.
„JAKNAJAK iniciovala Michaela Lutišanová z Ústavu informatiky a v současnosti se do ní zapojilo už více než třicet pracovišť,“ říká Marcela Buchtová a zdůrazňuje, že vedení Akademie věd iniciativu vítá a podporuje: „Komplexnost implementace Operačního programu Jan Amos Komenský i potřeba řešit s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy otázky metodiky, otevřené vědy, mobility, indikátorů i dalších témat mají totiž velký dopad na výzkumné instituce.“
Šárka Dvořáková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, další z iniciátorek JAKNAJAK doplňuje, že při podávání projektů si konkurujeme, při jejich realizaci ale máme stejného protivníka – systémové problémy: „A proto si pomáháme,“ shrnuje princip fungování platformy.

Setkání finančních a projektových manažerů hostil Ústav termomechaniky AV ČR.
Cenné zkušenosti
V první části programu, která patřila otevřenému přístupu (Open Access) k výsledkům výzkumu, vystoupili zástupci řešitelů projektů OP JAK – Špičkový výzkum. Diskuze se zaměřila na uznávání publikací, povinnosti v otevřeném přístupu, ale také na sankce za nesplnění indikátorů a možné způsoby jejich nápravy. Do debaty se zapojili i zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v čele s Jakubem Uchytilem, s nímž účastníci diskutovali také výzvy OP JAK – Špičkový výzkum, Výzkumné prostředí a Návraty.
Problematiku otevřeného přístupu a principů Open Science v prostředí Akademie věd ČR komentoval Patrik Španěl z Akademické rady AV ČR. Aktivity instituce v otevřené vědě koordinuje a zasazuje se o zavádění transparentních a sdílených přístupů k výzkumným výsledkům. Jak uvedl, důraz na otevřenou vědu by chtěl ještě posílit – a to nejen ve smyslu správy dat a sdílení výsledků, ale i v přístupu k veřejnosti, studentům a mezinárodní spolupráci: „Tedy, abychom dlouhodobě rozvíjeli kulturu zodpovědné, poctivé, otevřené a originální vědy.“
V reakci na vývoj v Open Science schválilo vedení Akademie věd ČR na sklonku roku 2024 Zásady otevřené vědy AV ČR. Dokument vytváří rámec pro naplňování principů otevřené vědy na pracovištích Akademie věd ČR a přináší doporučení pro jednotné nakládání s otevřenými vědeckými poznatky.
Ohlas vzbudila i přednáška Zdeňka Hanzálka z Českého vysokého učení technického, který sdílel zkušenosti z vedení rozsáhlého projektu špičkového výzkumu a nabídl cenné postřehy k efektivnímu řízení výzkumných týmů.
Další část programu patřila vykazování indikátorů a administrativním procesům při podávání žádostí o změny projektů. Zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy poskytli informace o požadavcích řídicího orgánu, upozornili na nejčastější chyby a představili doporučení pro jejich předcházení. Jakub Uchytil dále představil, jak se vyvíjelo čerpání strukturálních fondů v posledních 15 letech.
Závěrečná část programu přinesla aktuální informace z platformy JAKNAJAK včetně představení nového online nástroje pro sdílení informací a přehledu plánovaných akcí určených pro projektové a finanční manažery Akademie věd ČR. „Jde o nástroj NotebookLM, který poslouží pro sdílení dotazů, odborných informací a dalších podkladů. Přístupný bude všem členům platformy. Chceme, aby se z něj stal další zdroj informací při administraci projektů, uzavírá Michaela Lutišanová.
|
JAKNAJAK Komunikační platforma JAKNAJAK propojuje kolegy a kolegyně, kteří se věnují projektovému a finančnímu řízení na pracovištích Akademie věd ČR. Zefektivnit chce výměnu informací, sjednotit postupy a posílit spolupráci při řešení projektů Operačního programu Jan Amos Komenský i dalších programů financování výzkumu. JAKNAJAK usiluje také o sdílení dobré praxe a přispívá ke zvyšování profesionalizace projektového řízení v Akademii věd ČR. |
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Ústavu termomechaniky AV ČR
Foto: Ústav termomechaniky AV ČR
Přečtěte si také
- Bohuslav Ošťádal obdržel Hlávkovu medaili, nadace ocenila i další osobnosti
- Spojení zkušeností obyvatel s vědeckými daty rozšiřuje poznání o tepelné zátěži
- Eva Zažímalová převzala v Černínském paláci medaili Za zásluhy o diplomacii
- Překlad cestopisu od Ondřeje Beránka získal významné arabské ocenění
- Imunolog Milan Hašek by oslavil sté narozeniny, jeho vědecký odkaz zůstává živý
- Čtyři osobnosti obdržely čestné medaile Akademie věd ČR
- Do Akademie věd putují dva prestižní evropské ERC Synergy granty
- Vědci z AV ČR převzali cenu Ministerstva školství za mimořádné výsledky
- Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
- Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.