
Archeologický chatbot přibližuje historii oppida Závist
21. 09. 2026
Pražský Archeologický ústav Akademie věd spouští webovou stránku s archeologickým chatbotem, který veřejnosti přibližuje minulost Závisti, svět Keltů a dobu železnou. Návštěvníci mohou pokládat vlastní otázky a prostřednictvím rozhovoru se seznamovat s každodenním životem dávných obyvatel i s tím, jak jejich svět poznává současná archeologie. Projekt propojuje odborné poznatky s možnostmi umělé inteligence a rozvíjí nové způsoby, jak veřejnosti přiblížit archeologii a kulturní dědictví.
Závist při jižním okraji Prahy patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Čech. Lidé výšinnou lokalitu využívali již od 4. tisíciletí př. n. l. a s kratšími přestávkami zde zůstávali až do raného středověku. Mimořádného významu dosáhla Závist především v 6.–1. století př. n. l., v době železné. V 5. století př. n. l. byly dominantou hradiště monumentální kamenné platformy na akropoli. Vrcholem osídlení pak byl vznik oppida ve 2. a 1. století př. n. l., které se svou rozlohou přibližně 120 ha představuje největší známé oppidum na území dnešní České republiky. Historii Závisti dnes návštěvníkům připomínají především terénní pozůstatky opevnění a informační tabule. Představit si někdejší zástavbu, podobu sídla nebo život jeho obyvatel však vyžaduje propojení těchto stop s poznatky archeologického výzkumu, který zde probíhal v letech 1963–1989 a 2021–2024. Nový web nabízí možnost vydat se za poznáním Závisti prostřednictvím otázek, které návštěvníka právě zajímají.
Co znamená slovo oppidum? Jak vypadaly zdejší domy a opevnění? Čím se lidé živili, co vyráběli a s kým obchodovali? „Chatbot umožňuje ptát se běžným jazykem a podle odpovědi téma dále rozvíjet. Uživatel může požádat o vysvětlení neznámého pojmu nebo se podrobněji zaměřit na konkrétní oblast. Web tak mohou využít lidé připravující se na návštěvu Závisti, zájemci o historii i ti, kterým další otázky přinese až samotná procházka po lokalitě,“ přibližuje fungování chatbota Daniel Bursák z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, který za celým projektem stojí.
Základ projektu tvoří odborná literatura a další podklady věnované Závisti, Keltům a širším souvislostem doby železné. Při jeho přípravě se archeologové věnovali nejen výběru zdrojů, ale také tomu, jak odborná témata srozumitelně představit různým skupinám návštěvníků. Důležitou součástí tohoto přístupu je práce s nejistotou: některé aspekty minulosti známe poměrně dobře, jiné zůstávají předmětem dalšího výzkumu a odborné diskuse. Také odpovědi vytvářené umělou inteligencí je proto potřeba posuzovat kriticky a při odborném využití ověřovat v původních zdrojích.
„Oproti běžně dostupným AI nástrojům mohou odpovědi našeho chatbota působit méně strhujícím dojmem, ale o to důležitější pro nás je, aby vycházely z odborných a dohledatelných zdrojů,“ doplňuje Jan Volf z ARÚ, který se na projektu také podílí.
Spuštění webu navazuje na dosavadní výzkumné a popularizační aktivity spojené se Závistí, včetně komentovaných prohlídek, pořádaných například během Archeologického léta, a digitálních rekonstrukcí její možné podoby. Web rozšiřuje možnosti, jak se veřejnost může s lokalitou seznamovat i mimo organizované akce. Rozhovor s chatbotem lze zahájit před výletem a později se k tématu vracet podle vlastní zkušenosti a zájmu.
Projekt má také výzkumný rozměr. Jeho tvůrce zajímá, na co se lidé při poznávání minulosti ptají, jak rozumějí archeologickým poznatkům a jaký vztah si vytvářejí ke kulturnímu dědictví. „Další rozvoj projektu počítá s rozšiřováním odborných podkladů a systematickým hodnocením kvality odpovědí a toho, nakolik je tento způsob předávání odborných poznatků veřejnosti účinný“ dodává Daniel Bursák.
Chatbot vzniká v rámci projektu „Keltské oppidum Závist mezi archeologií, politikami dědictví a AI“, rozvíjeného v programu Strategie AV21. Na projektu spolupracují Archeologický ústav AV ČR, Praha, Etnologický ústav AV ČR, České vysoké učení technické v Praze, společnost Applifting a obec Dolní Břežany.
Web a chatbot jsou dostupné na oppidumzavist.cz.
Více informací:
Jaroslav Řídký
tiskový mluvčí, Archeologický ústav AV ČR, Praha
ridky@arup.cas.cz
+420 734 445 333
Mgr. Daniel Bursák
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
bursak@arup.cas.cz
Přečtěte si také
- Když matky nemohou pracovat podle svých představ
- Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
- Brněnská vědkyně zvítězila v soutěži mladých výzkumníků v kardiologii
- Zlato není jen cenný kov. Čeští vědci z něj vyvíjejí funkční nanomateriály
- Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize
- Průchod potravy trávicím traktem lze sledovat bez ionizujícího záření
- Monumentální monografie Hynais zvítězila v Cenách Nakladatelství Academia
- Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
- Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
- Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.






