
Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
24. 09. 2026
Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, Národního muzea a Ústavu biologie obratlovců AV ČR přepsal evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, zveřejněná v časopise Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
Evropská kolébka jediných létajících savců
Netopýři tvoří téměř pětinu všech druhů žijících savců a jsou zcela nezastupitelní pro udržení zdravých ekosystémů, jelikož opylují rostliny a spotřebovávají obrovské množství škodlivého hmyzu. Vědecká komunita se po desetiletí domnívala, že netopýři původně vznikli v Asii, Africe nebo v Severní Americe. Převratná studie mezinárodního konsorcia Bat1K však tyto předpoklady zcela vyvrací.
Na výzkumu se významně podíleli také čeští vědci. Marek Uvizl a Petr Benda působí na Přírodovědecké fakultě UK a zároveň v Národním muzeu v Praze. Tým autorů doplnil také Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Společně s dalšími odborníky ze 64 zemí analyzovali dosud největší soubor 103 genomů (tj. kompletních genetických kódů jednotlivých druhů) zastupujících všech 21 známých současných čeledí netopýrů a propojili je s 44 fosilními nálezy z celého světa. Výsledky ukázaly, že netopýři vznikli přibližně před 65 miliony let v Evropě a odtud se přes Afriku rozšířili do celého světa.
Vzorky pro sekvenování obstarali rovněž Petr Benda a Peter Vallo. „Drobný netopýr žlázokřídlec Seabrův (Cistugo seabrae), kterého jsme pro projekt Bat1K dovezli z Namibie, náleží do endemické jihoafrické čeledi žlázokřídlecovití (Cistugidae), která zahrnuje jen dva vzácně se vyskytující druhy” uvádí Petr Benda z Přírodovědecké fakulty UK a Národního muzea.
Let a biologický sonar od samého počátku
Výzkumnému týmu se poprvé v historii podařilo rekonstruovat genetický kód společného předka všech dnešních netopýrů. Vědci zjistili, že schopnost aktivního letu i echolokace – tedy orientace v prostoru pomocí ultrazvukových ozvěn – se u netopýrů vyvinula téměř současně na samém počátku jejich evoluce. Právě tato kombinace vlastností zajistila netopýrům obrovský evoluční úspěch.
„Je skvělé, že se díky úsilí tolika lidí podařilo propojit moderní metody sekvenování DNA a studia fosilních nálezů, a tím rozplést složitou evoluční historii netopýrů a jejich unikátních vlastností,“ popisuje význam studie spoluautor Marek Uvizl z Přírodovědecké fakulty UK, Národního muzea a University College Dublin.
Klíč ke zdraví a dlouhověkosti lidí
Kromě schopnosti létat vynikají netopýři neobvyklou odolností vůči těžkým virovým infekcím a na svou velice malou tělesnou hmotnost se dožívají mimořádně vysokého věku. Nově vytvořená genetická mapa vědcům poprvé poskytuje přesný návod, jak vyhledat konkrétní úseky DNA zodpovědné za tyto unikátní vlastnosti. Výsledky tohoto výzkumu mohou do budoucna zásadně pomoci v lidské medicíně, zejména při studiu mechanismů stárnutí a boji proti infekčním chorobám.
Bibliografická citace:
Morales et al.. Reference genomes and fossils revise bat family phylogeny and biogeography. Nature (2026). (TBD)
Kontakt:
Mgr. Peter Vallo, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců AV ČR
vallo@ivb.cz

Fosilní netopýr rodu Palaeochiropteryx.
Foto: Matthew F. Jones
TZ k dispozici na webu ÚBO AV ČR.
Přečtěte si také
- Když matky nemohou pracovat podle svých představ
- Brněnská vědkyně zvítězila v soutěži mladých výzkumníků v kardiologii
- Zlato není jen cenný kov. Čeští vědci z něj vyvíjejí funkční nanomateriály
- Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize
- Průchod potravy trávicím traktem lze sledovat bez ionizujícího záření
- Monumentální monografie Hynais zvítězila v Cenách Nakladatelství Academia
- Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
- Archeologický chatbot přibližuje historii oppida Závist
- Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
- Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.