
Po téměř sto letech znovuobjevili vzácného etiopského vodního hlodavce
11. 11. 2026
Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt tohoto pozoruhodného vodního hlodavce. Nyní se jej podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým, v němž působili také odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Rod Nilopegamys byl poprvé (a do letošního roku i naposledy) zaznamenán v roce 1927 a vědecky popsán o rok později. Jde o etiopského hlodavce přizpůsobeného životu ve vodním prostředí. Podrobná studie publikovaná v roce 1995 upozornila na jeho neobvyklé tělesné adaptace pro plavání, například široká zadní chodidla a hustou srst, a potvrdila jeho odlišnost od ostatních afrických hlodavců vázaných na vodní prostředí.
Etiopská příroda stále překvapuje
„Nález tohoto živočicha ve značné vzdálenosti od oblasti jeho původního výskytu v Gojjamu na severozápadě Etiopie dokazuje, jak důležité je lépe poznat jeho rozšíření, nároky na prostředí a potřeby ochrany,“ vysvětluje Mengistu Wale z Ethiopian Biodiversity Institute (EBI), který zvíře odchytil.
Biosférická rezervace Yayu, vyhlášená organizací UNESCO v roce 2010, chrání významné pozůstatky horských tropických deštných lesů Etiopie včetně přirozených populací kávovníku arabského (Coffea arabica). Zahrnuje pestrou mozaiku lesů, vodních toků, mokřadů a zemědělské krajiny, v níž se ochrana biodiverzity prolíná s obživou místních komunit.
Právě v přechodové zóně rezervace, tedy v oblasti mezi chráněným územím a okolní krajinou, se podařilo vzácného hlodavce odchytit. Jeho výskyt dokládá, že pozornost vědců si zaslouží nejen souvislé lesní porosty, ale také okolní zemědělsky využívaná krajina.
Dlouhodobé sledování pomáhá chránit přírodu
Expedice pořídila první systematický monitoring drobných savců v rámci iniciativy Nature and Biodiversity Conservation Union (NABU) v rezervaci Yayu a okolní krajině.
„Tento průzkum přináší důležité poznatky o rozmanitosti drobných savců v oblasti. Úzká spolupráce etiopských a zahraničních vědců je zásadní pro to, aby se terénní objevy mohly promítnout do účinných opatření na ochranu přírody,“ říká vedoucí expedice Getachew Mulualem z EBI.
„Naše dlouhodobá spolupráce s etiopskými výzkumnými institucemi přispěla k tomu, že drobní savci dnes patří mezi nejlépe prozkoumané skupiny etiopské fauny. Možné znovuobjevení druhu, který nebyl pozorován téměř sto let, však naznačuje, že i po desetiletích výzkumu nás stále mohou čekat mimořádná překvapení,“ dodává Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR).
„Nález otevírá nové možnosti výzkumu jednoho z nejméně známých etiopských hlodavců. Další výzkum se zaměří na upřesnění taxonomického zařazení, genetiku, ekologii a případné nemoci, které může tento znovuobjevený savec přenášet,“ doplňuje Malahat Dianat z ÚBO AV ČR.
K objevu došlo během průzkumu biodiverzity financovaného německým Spolkovým ministerstvem pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, který iniciovala a koordinovala organizace NABU v úzké spolupráci s NABU Ethiopia a etiopskými partnery. Výzkum propojuje etiopské a zahraniční odborníky zaměřené na různé skupiny organismů. Tým zabývající se drobnými savci tvořili vědci z EBI a ÚBO AV ČR.
Kontakty:
prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR
bryja@ivb.cz
Mgr. Alena Fornůsková, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR
fornuskova@ivb.cz

Nilopegamys je hlodavec z čeledi myšovitých (Muridae), který velkou část života tráví ve vodě a byl dosud známý pouze z jediného historického exempláře z roku 1927.
FOTO: Alena Fornůsková
Přečtěte si také
- Vědci odhalili podobu enzymu, který vytváří chlorofyl
- Upravené probiotické bakterie zmírnily střevní zánět u myší
- Čeští vědci přinášejí ekologičtější alternativu polyuretanových pěn
- Tajemství jídelníčku kůrovce: dřevo zpracuje sám, o živiny se starají bakterie
- Archeologové se po 53 letech vrátili do jeskyně
- Perpetuum mobile za 17 miliard dotací na POZE
- Dvě štědré prémie Akademie věd umožní rozjet unikátní vědecké projekty
- Další kolo stáží v Akademii věd pro nadané středoškoláky
- Mladí archeologové se utkají podruhé
- OpenLab České Budějovice: nová vzdělávací laboratoř přivádí děti k vědě.
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.