
Ječmen si z evoluce odnesl geny od vzdálených trav
18. 11. 2026
Ječmen má za sebou mnohem složitější evoluční historii, než se dosud předpokládalo. Mezinárodní tým 41 vědců ze sedmi zemí včetně badatelů z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR porovnal genomy 25 druhů ječmenů a odhalil stopy dávného mezidruhového křížení i přenosu genů od vzdáleně příbuzných trav. Studie publikovaná v časopise Nature přináší nový pohled na genetickou rozmanitost ječmenů a může pomoci při jejich budoucím šlechtění.
Rozsáhlou studii koncipoval a koordinoval Martin Mascher z Leibnizova institutu pro rostlinnou genetiku a výzkum kulturních rostlin (IPK) v německém Gaterslebenu. K hlavním autorům studie patří také Jan Šafář a David Kopecký z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR). Za Akademii věd ČR se na výzkumu podíleli také vědci z Biofyzikálního ústavu AV ČR a Botanického ústavu AV ČR.
Mezinárodní tým analyzoval 27 vzorků zastupujících 25 druhů ječmenů. Porovnání ukázalo, že evoluční historie jednotlivých druhů byla velmi spletitá – v genomech zůstaly stopy dávného mezidruhového křížení i velkých chromozomových přestaveb. Vědci navíc identifikovali 611 genů, které plané ječmeny během evoluce získaly od vzdáleně příbuzných prosovitých trav.
Od evoluce k ječmeni na poli
Olomoučtí vědci se zaměřili na geny, které ovlivňují dobu kvetení a reakci rostlin na zimní chlad. U planých ječmenů objevili řadu variant genů VRN1 a VRN2. Některé z těchto změn umožňují rostlinám růst a kvést bez předchozího působení zimního chladu, podobně jako u jarního ječmene.
„Nejde o to najít jeden zázračný gen pro lepší ječmen. Důležité je vědět, jaké varianty příroda během evoluce vytvořila a co v rostlině ovlivňují. U genů řídících reakci na chlad a dobu kvetení nyní vidíme mnohem širší spektrum možností, než jaké známe pouze z kulturního ječmene. Některé z nich můžeme dále ověřovat a zjišťovat, zda by mohly být užitečné i pro šlechtění,“ říká Jan Šafář z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR.
Správné načasování vývoje a kvetení pomáhá rostlinám přizpůsobovat se změnám prostředí. Širší genetická rozmanitost proto může být cenným zdrojem pro šlechtění, zvláště s ohledem na měnící se klima. Olomoučtí vědci již v reálných podmínkách na poli ověřují, jak vybrané změny v genu VRN1 ovlivňují vývoj a kvetení jarního ječmene.
Geny získané neobvyklou cestou
Rostlinný genetik David Kopecký a jeho kolegové zkoumali geny, které se do genomů ječmenů během evoluce dostaly od vzdáleně příbuzných trav neobvyklou cestou – takzvaným horizontálním přenosem. Při něm rostlina získá genetickou informaci od jiného druhu, aniž by šlo o běžný přenos genů z rodičů na potomstvo. „Výsledky naznačují, že tento proces zanechal v genomech planých ječmenů výraznou stopu a že část přenesených genů je stále aktivní. Dalším krokem bude zjistit, k čemu tyto geny rostlinám slouží a zda jim některé z nich mohly pomoci přizpůsobit se různým podmínkám,“ vysvětluje David Kopecký.
Rozsáhlé srovnání genomů dává vědcům dosud nejpodrobnější obraz toho, jak se ječmeny během evoluce měnily a v čem se jednotlivé druhy geneticky liší. Tyto znalosti mohou pomoci lépe porozumět vlastnostem kulturního ječmene i jeho planých příbuzných a cíleně hledat takové, jež by mohly být užitečné pro budoucí šlechtění. Které z těchto poznatků se nakonec ve šlechtění uplatní, ukáže další výzkum.
Odkaz na publikaci: DOI 10.1038/s41586-026-11332-7
Kontakt:
RNDr. Jan Šafář, Ph.D.
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR
safar@ueb.cas.cz
doc. RNDr. David Kopecký, Ph.D.
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR
kopecky@ueb.cas.cz

Chromozomy planého ječmene pod fluorescenčním mikroskopem. Zeleně jsou označeny úseky DNA, které ječmen získal během evoluce od vzdáleně příbuzných trav.
FOTO: ÚEB AV ČR
Přečtěte si také
- Vědci odhalili podobu enzymu, který vytváří chlorofyl
- Upravené probiotické bakterie zmírnily střevní zánět u myší
- Čeští vědci přinášejí ekologičtější alternativu polyuretanových pěn
- Po téměř sto letech znovuobjevili vzácného etiopského vodního hlodavce
- Tajemství jídelníčku kůrovce: dřevo zpracuje sám, o živiny se starají bakterie
- Archeologové se po 53 letech vrátili do jeskyně
- Perpetuum mobile za 17 miliard dotací na POZE
- Dvě štědré prémie Akademie věd umožní rozjet unikátní vědecké projekty
- Další kolo stáží v Akademii věd pro nadané středoškoláky
- Mladí archeologové se utkají podruhé
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.