Zahlavi

AUDIO: Mizející tma, krása ondřejovské hvězdárny a nebezpečí Starlinku

17. 11. 2020

S podcastem Věda na dosah jsme vyrazili do Ondřejova za Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR. Povídali jsme si o tom, jak chránit tmavou noční oblohu a proč je potřebná. Ptali jsme se, jestli a kdy vyšleme do vesmíru českého kosmonauta či astronauta a jaký je v těchto názvech vlastně rozdíl. Hrozí, že se dočkáme časů, kdy na nebi uvidíme více umělých družic než hvězd? Odpovídá Pavel Suchan.

Poslechněte si i další podcasty ze série Věda na dosah

O strategiích hraboše lesního neboli norníka rudého pro přežití doby ledové vypráví Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově.

Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích, nás provedl pohnutými poválečnými dějinami obce Postoloprty na Lounsku. Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? 

Jak se nejlépe bránit před bleskem? Co jsou skřítci, elfové a trollové v oblacích a jak se hledají? O výzkumu bouřky s námi hovořila Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. 

Podcasty Akademie věd ČR jsou k dispozici na Anchor, Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Soundcloud ad. 

Apple Podcasts LogoBreaker LogoGoogle Podcasts LogoPocket Casts LogoRadioPublic LogoSpotify Logo

Připravili: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová a Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Ondrejov (01)

Ondrejov (01)

Ondrejov (02)

Ondrejov (02)

Ondrejov (03)

Ondrejov (03)

Ondrejov (04)

Ondrejov (04)

Ondrejov (05)

Ondrejov (05)

Ondrejov (06)

Ondrejov (06)

Ondrejov (07)

Ondrejov (07)

Ondrejov (08)

Ondrejov (08)

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce